Geocacher Magazín psaný lovci pokladů
Vzpomínám si, že někdo na fóru vyjmenoval všechny typy keší, které se ve světě dají odlovit a kolik z toho se dá odlovit u nás. A tak jsem si řekla proč ne – virtuálky v Praze odlovené nemám, webky taky ne a ostatní typy nejsou tak vzácné. A tak to začalo.
Počkala jsme si, až vyjdou všechny eventy a dala se do přípravy. Časový plán začínal už CITO eventem v 7 ráno a předtím jsem se ještě chtěla nacpat do GPS MAZE. Zvolila jsem proto noční cestu do Prahy Nočním Metropolem, který přijíždí do Prahy už ve 4.48 – tedy za předpokladu, že nemá zpoždění, které bývá běžně i dvě hodiny. Znamenalo to pro mě vstávat už o půlnoci, abych stihla příjezd vlaku do Brna v 0.55 a našla si místo. Tajně jsem doufala, že vlak bude mít nějaké zpoždění, protože jsem si chtěla ještě trošku pospat, ale nakonec bylo hlášené zpoždění jen 2 minuty, což ale bylo na druhou stranu super. Vlak nakonec dojel se zpožděním 20 minut. Rychle jsem mířila ke dveřím a vydala jsem se hledat volné místo. Prošla jsem asi půlku vagonu a nic. Hlavou se mi začaly honit docela divné myšlenky, ale nakonec jsme místo přece jen našla.
Do Holešovic vlak dojel jen pětiminutovým zpožděním. Zvláštní však bylo, že se z něj nevyhrnula velká skupina kačerů. Vylezla jsem ven z budovy, abych našla satelity a první věc, co mě překvapila, byla zima a žádné slibované teplo. Dalším nepříjemným překvapením byla cesta. Z nádraží to nebylo tak daleko, ale místa, kolem kterých jsem šla, ve mně nebudila žádnou důvěru. Nakonec jsem došla až k výstavišti a vydala se do Stromovky. V Garminovi jsem neměla souřadnice eventů, ale podle mapy jsem zhruba věděla kam jít. Vydala jsem se snad po nějakém staveništi kolem kolejí, které nakonec nikam nevedly, ale zákazu jsem si nevšimla a bylo to osvětlené. Nakonec jsem si všimla velké svítící ještěrky v GPS MAZE stanu a tak jsem se šla rovnou za ní.
Od stanu jsem se prvně vydala zaběhat si s TBčkem na 24 hodin GeoStromovka. Nemusela jsem čekat, rychle jsem si obstarala startovní číslo a CWG u usínajících organizátorů a vydala se na trať. Až na skupinku kačerů v předávací zóně nikde nikdo nebyl. Jen já, TBčko a světlo z mojí čelovky. Po předání dalšímu běžci jsem zamířila na největší lákadlo celé akce, do GPS MAZE. Do stanu jsem vcházela někdy o půl šesté ráno a téměř nikdo tam nebyl. V klidu jsem si ho prošla, pohrála si se vším, s čím se dalo a po hodině vylezla ven, kde byla sice pořád stejná zima, ale už bylo světlo a ve Stromovce už poměrně dost lidí. Zalogovala jsem GPS MAZE jako svou 1800. keš, koupila si CWG na památku a vydala se odlovit multinu věnovanou Stromovce.
Po jejím odlovu už čekala velká skupina kačerů včetně několika známých na začátek CITO eventu. Po úvodním proslovu ve více jazycích, vyfasování plánků s kontejnery, pytlů a rukavic se všichni vydali uklízet nebo spíše lovit keše ve Stromovce a okolí. Je pravda, že i když jsem šla na místo, kde měl být největší nepořádek, moc odpadků se nikde nepovalovalo. Nakonec jsme ve čtyřech lidech naplnili necelou půlku pytle.
Po ukončení úklidu ve Stromovce přišla na řadu další ikonka. Přesunula jsem se na Výstaviště, kde už se pěkně řadily davy kačerů do fronty na vstupenky. Naštěstí fronta poměrně rychle postupovala, opsala jsem si nějaká trackovací čísla z triček a batohů a byla jsem na řadě. Dovnitř jsem se dostala chvíli před zahájením akce, prohlédla jsem si obě výstavy, okoukla, co nabízejí stánky s geozbožím, které okupovaly davy kačerů, zalogovala se do kachličkového logbooku a rychle od něj utíkala pryč, než se mi někdo zaloguje na záda. Nakonec jsem mezi davy potkala pár známých i neznámých z fóra a do cesty mi vlezl ViKoCZ, který přijel do Prahy za stejným účelem jako já a nakonec jsme se dohodli na spojení sil při dalším odlovu ikonek.
Po hodině strávené na Výstavišti jsme se vydali tramvají do centra města. Začali jsme odlovem virtuálky na Karlově mostě, druhou jsme si raději nechali pro případ, že by Groundspeak přesídlil do Prahy. Pokračovali jsme přes nejnavštěvovanější keš planety, kde jsme potkali další lovce, k wherigu Za pražskými vodníky. Hru jsme odehráli bez problémů a občas jsme potkali další kačery, kterých byla dnes asi plná Praha.
Po úspěšném zalogování finálky jsme vyrazili zpět na Výstaviště a dál pokračovali autem na Zbraslav odlovit webcam. Původně jsem plánovala zastavit se pro webcam v Kolíně, protože vlakem je nejdostupnější, ale nakonec na ni nedošlo. Na Zbraslavi se to kačery jen hemžilo. I během dne jsme se ještě několikrát dívali na kameru, pořád tam někdo byl. Rychle jsme se postavili do patřičné pozice, uložili snímek a uvolnili místo dalším.
Následoval přesun na letterbox Slivenec. Konečně první dnešní keš, kde jsme nikoho nepotkali i když na úvodkách stálo auto s ještěrkou na zadku. Na závěr jsme orazítkovali logbook i naše ruce a vydali se na poslední potřebnou keš – na earthku Old Quarry on the Homolka Hill Foot. Sice jsem dnes už jednu earthku navštívila, ale koncentrace kačerů byla taková, že si člověk ani nemohl v klidu zjistit odpovědi nebo se vyfotit, aniž by mu tam někdo lezl. Tady nikdo nebyl. Zjistili jsme, co bylo třeba, vyfotili se a vydali se zpět k autu. Bylo to krásné klidné místo, kde nikdo nebyl, což byla dnes opravdu výjimka.
A tím jsme skončili dnešní ikonosběračství a vydali se zpět na cestu do Brna.
Jsem ráda, že to nakonec takto dopadlo. Původní plán zastavit se v Kolíně pro webcam a letterbox lovit až v Brně by byl o dost náročnější, zvlášť když jsem odpoledne usínala skoro za chůze.
Text a foto: janca361