15 ikonek

Různí lidé touží během svého života po ledasčem. Někdo se rozhodne zdolat Mount Everest, jiný zase uběhnout maraton. Někdo sbírá s nasazením svého života a rodinných financí známky, zatímco jiný pěstuje na zahrádce co nejvíc druhů borovic. My, Denny a Baty, patříme k těm, kteří nelitují vynaloženého času, peněz a kolikrát i vlastního zdraví a prochází městy a krajinou proto, aby se podepsali do notýsku, více či méně umně skrytém v nějaké krabičce.

Když se přiblížil letošní vrchol sezóny, giga event Great Moravia, zjistili jsme, že na něj nemůžeme oba. Někdo totiž musí být připraven odbavit klienty v našem malém rodinném podniku, únikových místnostech, které v Plzni provozujeme. Obvykle máme pro tyto případy smluvené brigádníky z řad studentů, ale poslední prázdninový víkend byli všichni kdesi v tramtárii a čas neměl nikdo.

Takže jsem na Giga event vyrazil osamocen s ďábelským plánem – odlovím dvanáct druhů keší! Doteď jich máme deset v jeden den, od minulého giga eventu v Německu, takže to pořádně zvedneme ještě o dva. A v tu chvíli se Baty zeptala, proč jich tedy neodlovit rovnou všech patnáct. I zamyslel jsem se a pravil, že chybí mega event, sice se během víkendu jeden koná, ale ten je přes 700 km daleko, u Sassnitz v Německu v bývalém nacistickém letovisku Prora. A že kdybychom tam přeci jen dokázali dojet, bylo by to strašně drahé a zase by nám chybělo CITO a event, které bychom jinak měli z Plumlova a okolí. Ale Baty se nedala a spočítala, že to udělat jde.

V Plumlově (respektive v Prostějově je 9 typů), webka je na Zbraslavi, CITO je v Německu před polednem, takže se to stihnout dá, a obyčejný event je kousek od Lipska. A já na to kývnul 🙂

A teď o tom, jak jsme to udělali. (Omlouvám se všem čtenářům, že uvidí několikrát můj obličej, standardně se fotím nerad, ale vyžadovala to situace.)

 

#01 – Tradiční cache – GC41JG2 – Stary Prostejov – Melhubova vila
Neděle, po půlnoci, Prostějov

Tradička kousek za naším ubytováním, navíc parádně technicky provedená. Z principu nemůžu spoilovat, ale obdivuju kreativitu ownera. Odlovená prakticky za běhu, protože času je málo a do Prahy je cesta daleká, takže na místní kešky mám vyhrazeno asi jen 20 minut.

 

#02 – Wherigo cache – GC5Q3ZR – Sipkovana
Neděle, po půlnoci, Prostějov

Na tu jsem zlákal kamarády, co přijeli se mnou. V sobotu večer jsme si zahráli, ale bez vyzvednutí finálky – to muselo počkat na nedělní velmi časné ráno. Pěkně vymyšlené a vcelku pěkně umístěné finále. Stále běžím, Zdehaj a Václav se mnou, neb mi fandí.

 

#03 – Virtuální cache – GC7B7H5 – Narodni dum Prostejov
Neděle, po půlnoci, Prostějov

Skvěle se sešel Giga event a nové virtuálky, tuhle jsem odlovil v klidu, nikde nikdo. V pátek v Brně to bylo horší, to byl okolo jedné mítink ODS a my se tam, uprostřed krajských lídrů, fotili s tříkolkou…

 

#04 – Multi cache – GC43VJQ – Prostejovske Fontany
Neděle, po půlnoci, Prostějov

Z časových důvodů jsem si i tuhle keš připravil předem s tím, že pro finálku si dojdu právě v neděli. Oběhl jsem multin dokonce několik, abych věděl, která finálka je nejblíž těm ostatním krabičkám, které lovím. Tahle byla sice vypnutá, ale na místě, takže jsem nemusel použít záložní variantu. Když rekord, tak s pořádnou přípravou.

 

 

 

#05 – Earth cache – GC2HYAF – Bludný balvan / Glacial erratic
Neděle po půlnoci, stále ještě Prostějov.

Rozhodlo umístění, a hlavně jednoduchost earthky, takže jen rychlá zastávka. Zdehaj mě vyfotil a běžíme dál, už se trochu zadýchávám, ale co bych pro věčnou slávu a nenávistné komentáře na Geožumpě neudělal, že?

 

#06 – Letterbox cache – GC5YDXA – Krvava nedele – 25.srpna 1968
Pořád Prostějov, ale už autem.

Přisprintovali jsme s Václavem a Zdehajem do penzionu, naházel jsem věci do batohu, rozloučil se se Zdehajem a už pouze s Václavem jsme ultra rychlostí vyrazili na Prahu. Před prostějovským nájezdem na dálnici jsme se zastavili jen na dvě minuty zalogovat finálku letterboxu, který jsem si tradičně připravil už v sobotu, neboť času nebylo v neděli nazbyt.

 

#07 – Mystery cahce – GC615M0 – Hanaci z Prostejova
Ještě Prostějov, ale už na odjezdu 🙂

Vyluštěno už v sobotu, souřadnice ověřeny, takže na odjezdu ještě poslední zastávka pro mysterku a ejhle, vyrušili jsme nějakou cicmající se dvojici v autě. 🙂

 

#08 – GIGA event – GC6GB1B – GREAT MORAVIA 2017

 

 

#09 – GPS MAZE event – GC6GB1C – GPS MAZE EUROPE – Czech Republic

 

Tady asi nemá smysl se moc rozepisovat, snad jen, že to bylo skvělé – povyměňoval jsem coiny, nějaké si vyzvedl, sice krátce, ale přeci jen si stihl pokecat s El Důňěm a pozdravit Slávka Hoblíka, hodně jsem toho nalovil na Tvarůžku a Atlasu, nějakou atrakci jsem taky zvládl a MAZE jako minule prostě parádní.

 

#10 – Webcam cache – GCPDPE – Zbraslav Cleaner Webcam Cache
Praha, neděle, časně ráno

Zběsilá jízda po D1 byla velmi neuváženým činem, ale bylo příjemné, že dálnice byla skoro prázdná, takže i zúžení šla profrčet poměrně rychle. Ještě, že policisté nikde nehlídkovali… Dorazili jsme do Zbraslavi, vytáhli košťátko a smetáček a vzájemně jsme se vyfotili. Pak jsem tedy ještě chvíli vysvětloval důchodci se psem, co tam blbneme… Václav se ode mě oddělil, přesedl k tatínkovi do auta a mastil domů. Já to otočil do Bohnic. Ne, že bych se z toho všeho zbláznil, ale v Bohnicích je Divadlo Za plotem, v divadle náš kamarád Česlo69 a hlavně Baty, která mezitím dojela z Plzně, protože přeci jen brigádníka nakonec sehnala. Česlo69 má automobil poháněný plynem a podobně dobrodružnou povahu, a hlavně byl vyspalý. Přeházeli jsme věci, já se v autě natáhl a usnul, Baty se postarala o konverzaci s řidičem a Česlo69 vyrazil na plný plyn směr sever, směr Německo, směr Severní moře, prostě na mega event Prora 2017.

 

 

Jak to viděla Baty:
Denny o sobě neváhá tvrdit, že je blázen.

Proto mě zarazilo, když mi den před gigáčem (na který jel beze mě, neb jeden z nás prostě musel zůstat v podniku), sedě u PC, hrdě povídá, že budeme mít 12 ikonek v jednom dni.

‚Nejdřív pochválit,‘ zazněla mi v hlavě známá psychologická poučka.

„Supr.“ zamumlala jsem od notebooku vlažnou pochvalu. „Ale proč jich rovnou neuděláme 15?“ pokračovala jsem.

„To nejde, nejbližší megáč je na Rujaně…“

Asi za 15 minut jsem Dennymu oznámila, že tam teda dojedu vlakem, že stejně máme společnej nick, že je to jen: z Plzně do Prahy, z Prahy do Berlína, z Berlína do Bergen auf Rügen, a že zbylých 11 (nebo kolik) kiláků prostě dostopuju. Když se jemu teda nechce. Myslím si, že představa, jak stopuju někde 700 km od domova sama samotinká, Dennyho přiměla změnit názor z původního „to nejde“ na „je to bláznovství“. A to už jsem tušila, i když to ještě nebylo vyslovený nahlas, že jedeme na jednodenní dovolenou k moři!!!

Mým úkolem bylo dojet do Bohnic do Divadla Za plotem, kde jsem se měla srazit s kamarádem Česlo69, počkat na Dennyho, než po půlnoci odloví připravený keše kolem Prostějova a pak i s Dennym vyrazit Česlovým LPG auťákem „nach Rügen“. Tož jsem tedy učinila, co říkal Der Plan, a vyrazila z práce rovnou do Bohnic. Čekání v bohnickém divadle jsem původně chtěla trávit spánkem, ale nakonec jsme hráli věž, stavěli z kostiček stage pro AC/DC i pro Portu a vymýšleli česká slova s kombinací písmen „db“. Prostě nadmíru intelektuální zábava.

Když dorazil zombík s kruhy pod očima, který trochu připomínal Dennyho, vyjeli jsme.

#11 – MEGA event – GC6KVBB – Prora 2017 – Kubb Cup
Neděle, kolem jedenácté, severní moře.

Nejprve pár snímků, které vaše přítelkyně pořídí, když v autě usnete…

 

 

A teď k Mega: to místo je magické, krásné, neuvěřitelné! Nacisté tu kdysi postavili lázně ala Adolf Speer, ale už je nestihli otevřít a teď chátrají. A opravují je – ne nacisti, nějaká firma – a dělají z nich luxusní byty. Moře je krásné, event jsme stihli akorát, asi jsme dokonce poslední zalogovaní. A odlovili jsme pár kešek, jedna tradička je technicky fakt vychytaná. A koupili jsme dokonce i geocoin k mega eventu. 🙂 A zabloudili jsme cestou k autu, protože jsme parkoviště při příjezdu přejeli asi o kilometr a půl, a tak jsme museli ťapat.

 

 

Jak to viděla Baty:
Česlo69 řídil, Denny usnul a mně bylo vůči našemu řidiči blbý spát taky, tak jsem se snažila konverzovat. Konverzovali jsme tak dlouho, až z toho vyšlo sluníčko! A jelikož vyšlo sluníčko, bylo světlo. A jelikož bylo světlo, daly se fotit dóst zajímavý fotky (a přitom neprobudit spícího modela bleskem)! Když mě přestalo bavit focení infantilních selfie se spícím zombie Dennym, koukala jsem z vokna na větráky, větrníky a vrtulníky (= větrné elektrárny).

Tak jsme jeli, jeli, jeli a jeli. Pak jsem kolem desáté ranní na chvíli usnula, a když jsem se probudila, přijížděli jsme na místo. Zaparkovali jsme na nejblbějším možném místě z celého pobřeží, takže jsme se pak prošli na místo CITO a megáče kilometr a půl pěkně pískem. Cestou jsme sbírali nějaké ty odpadky, které ušly bystrému zraku ostatních účastníků CITO (ale moc jich nebylo, těch odpadků, neb Němci jsou opravdu důkladní!). Měli jsme s sebou dokonce i smetáček, takže jsme mohli pošlapaný písek pěkně zamést do rovna.

#12 – CITO event – GC6KVBC – Prora 2017 – Ein sauberes Königreich
Neděle, severní moře.

Inu, uklidili jsme pláž, zametli písek… V podstatě součát mega eventu, moc odpadků ale nikde nebylo, museli jsme hodně hledat. 🙂

 

 

Jak to viděla Baty:
Po zalogování, zakoupení geocoinu a též po obdržení udivených pohledů ze všech stran, jsme odlovili ještě nějakou tu kešku a jeli zase zpátky. Respektive ještě né do Prahy, ale na event ve městě Rötha u Lipska. I přes dosti ucpanou dálnici jsme dorazili na tenhle gurmánský event asi tři čtvrtě hodiny před jeho koncem. Pozdravili jsme se, předali CWG – ownerka tedy vypadala, že je vidí prvně, ale třeba ji to inspiruje k vlastním CWG, tedy vlastně GWG – a oznámili jsme, že se tedy bohužel nemůžeme zdržet, neb už toho máme ažaž a ještě pořád nám chybí waymark. Všichni u stolu se strašně smáli, koukali na nás jako na blázny a říkali, že jsme stateční a že to musí bejt dobrodrůžo.

 

#13 – Event – GC78ABR – Landeier-Stammtisch – Schulspeisung
Lipsko, večer

Největší harakiri celé akce, osm hodin v dálničních zácpách, ale úspěch! Už na nás čekali, takže jsme zanechali nějaká CWG, vyfotili s osazenstvem restaurace (event bylo setkání kačerů u večeře), lehce pohovořili a zase mizeli směr Praha. V tuto chvíli jsem já byl v automobilu už fakt dlouho…). Nápis na restauraci tak nějak pěkně podtrhuje celou cestu – česky „Navzdory všemu“.

 

 

Jak to viděla Baty:
Když jsme šli k autu, upozornila jsem Dennyho na nápis na budově restaurace. „Foť ten nápis nahoře na tom baráku, to dokonale vystihuje tu naši dnešní akci!“

Pak už jsme jen jeli. Česlo69 řídil a já už ani neměla sílu udržovat řidiče v dobrém rozmaru vhodnou konverzací. Prostě jsem totálně odpadla a zdálo se mi, jak na Rujáně v komlexu Prora běhám v deratizačním obleku a lovím bublifukem želvy na polívku…

Vzbudila jsem se těsně před Prahou. Česlo69 nás vyhodil u našeho auta a my se ještě vydali pro ten waymark (můj totálně první 🙂 ). Vyfotila jsem u něj i telefon s časem 23:11, aby nikdo nekušnil (ale on se někdo určitě najde i tak).

#14 – LAB cache
Tahle ikonka už do statistik nepatří, ale jednu prostějovskou labku v parku jsem si samozřejmě schoval, takže ji stačilo zalogovat v neděli. 🙂

#15 – Waymark – WM6EZF – Farma PL Bohnice – Prague, Czech Republic
A finále, před půlnocí v Praze logujeme náš první waymark u Psychiatrické nemocnice Bohnice, protože když už, tak už. 🙂

 

 

A Baty:
Pak jsme ještě jeli kolem požáru kontejnerů (byl to teda fajrák jak sviňa), tak jsme zastavili, vedli absurdní telefonát se zaměstnancem Městské policie Praha (dle způsobu vyjadřování tam asi meje záchody) a pak volali hasiče. Hasiči přijížděli, když jsme z místa odjížděli – opravdu velice rychlý výjezd. Tak 3 minuty.

Když jsme pak po tom všem jeli z Prahy dále, 120 km na jih do mé rodné vísky, znovu se mi vybavila ta výstižná věta z toho baráku v Rötha:

TROTZ ALLEDEM

Navzdory všemu

P.S.: Kam se hrabou alkohol a tráva na takovou dobu bez spánku! Halucinace zaručeny.

P.P.S.: Příští podobná akce nastane jen v případě, že sem přivezou Ape Cache. 😀

Závěrem:
Najeli jsme celkem přes 2000 kilometrů za 24 hodin, vypili dohromady 5,5 litru energetických nápojů a 3 litry kávy a večer ještě volali hasiče k hořícímu kontejneru pod Botanickou zahradou, ale stálo to za to. 🙂

A teď už každý podle nátury – jste-li v pohodě, přejte nám rekord, jste-li trollové, šupky hupky k internetům a začněte hledat skuliny, proč se nám to vlastně nepočítá. Toho pravého ducha Geocachingu je třeba udržovat!

Lovu zdar, Denny a Baty 🙂

Geocacher.cz: Než se nám podařilo zpracovat Dennyho reportáž a publikovat ji na našem webu, tak ji Denny publikoval dříve na svém blogu. Její uveřejnění rozpoutalo nebývalou diskuzi o tom, jestli tahle dvojice s podporou přátel těch patnáct ikon dala skutečně v jediném dni, nebo ne. Zkrátka přesně v duchu posledního odstavce jejich reportáže. Magazín, jakožto vyhlašovatele soutěže, to postavilo do nepříjemné role, kdy na jedné straně byla do redakce zaslána pěkná reportáž, zasluhující ocenění, a na druhé straně byla skupina oponentů, kteří apelovali na to, že udělení ceny by bylo z důvodu neprůkaznosti nefér. Bylo mi z celé té situace tak trochu ouvej do doby, než dorazilo Dennyho vyjádření.

Dennyšák_a_Batty: Cestu za patnácti ikonkami jsme s Baty podnikli hlavně proto, že to byla výzva. Na možnost je odlovit v jeden den nás upozornil server geocacher.cz, a protože poskytl současně i návod, jak to udělat, rozhodli jsme se do toho jít. Limitovaný geocoin jako cena byl příjemným bonusem, ale ne cílem cesty (máme z Plumlova koupené dvě celé sady, včetně toho limitního). Cestu jsme s nemalým úsilím absolvovali a hodně si ji užili, protože jsme zapojili i pár přátel, kteří nám pomohli (logistika, telefonická podpora od PC, řidič atd.). Celý dojem z akce nám ale kazí diskuse, která se po zveřejnění naší reportáže rozpoutala na Facebooku a ve které někteří diskutující vynakládají nemalé úsilí na to, aby dokázali, že náš pokus je neplatný. Nemáme nejmenší chuť cokoliv dokazovat, nebo vyvracet, protože naše cesta byla podniknutá pro zábavu. S díky tedy vracíme vyhraný geocoin a navrhujeme, aby byl darován prvnímu diskutujícímu, který má pocit, že „nás dostal“, protože (tady si doplňte libovolnou věc, která dokazuje, že jsme těch 15 ikon vlastně nelogovali podle libovolného pravidla). My víme, že jsme je odlovili všechny poctivě a v rámci regulí, které nám jsou známé, a to nám ke spokojenosti stačí. Serveru geocacher.cz děkujeme za pěkný tip a motivaci a mrzí nás, že to celé dopadlo právě takhle. Jen se nám chování diskutujících příčí a nechceme toho být účastni.