Jak založit první vlastní keš

Jak se z kačera postupně stává pokročilý kačer, jednou určitě přijde doba, kdy začne přemýšlet o tom, že založí svou první vlastní keš. Ale keše lovit a keše zakládat, jsou dvě odlišné věci. Proto se dnes podíváme na to, jak postupovat při zakládání keše. Vítejte u dalšího pokračování našeho seriálu o geocachingu.

Úplně na úvod musíme otevřeně říct, že ač se počet našich nálezů již blíží ke dvěma tisícům, vlastníme zatím pouze jednu jedinou keš (autor článku miiike – pozn. red.). Proč? K tomu se dostaneme později. Přesto si myslíme, že si můžeme dovolit napsat pár řádků, které vám se zakládáním mohou pomoci.

Úroveň geocachingu máme plně v rukou my, kačeři. Nejen tím, jak eticky se chováme při lovu, ale hlavně tím, jaké kešky zakládáme. Možností je mnoho. Na jedné straně spektra je možné celkem snadno a rychle založit „díkyzabodovku“ – filmovku strčenou pod okap na frekventovaném místě a do listingu uvést pár vět typu „tudy chodím každý den do oblíbené hospody (oblíbené školy, oblíbené práce…), proto jsem se rozhodl zde udělat keš.“ Na druhé straně spektra může být unikátní, vlastnoručně vyrobená schránka (inspirovat se můžete zde) na klidném a jedinečném místě, ke které se lze dostat třeba jen po několikadenním namáhavém luštění mysteriózních hádanek.

Geogaching má pro zakládání keší pravidla (o těch se dozvíte dále), a aby byla tato pravidla dodržována, jsou keše při zakládání schvalovány tzv. reviewery – kačery, kteří vám pomohou, aby keš byla opravdu dle všech pravidel a byla radost ji odlovit.

 Jak tedy postupovat?

• Před založením první keše doporučujeme udělat dostatečné množství nálezů. Není to však podmínkou, protože zakladatelé, kteří mají dosud málo odlovených keší, mohou využít tzv. betatest, tedy otestování keše ještě před jejím zveřejněním. Betatest slouží k tomu, že tester vám před publikací vaší keše pomůže ověřit, že vaše schránka bude opravdu k nalezení a že se na vás první nálezci po chybném zadání neslétnou jako vosy. Dříve mohl být betatest reviewerem vyžadován, dnes už je jen dobrovolnou záležitostí. Známe však i zkušené kačery, kteří si nechají testovat každou svou nově zakládanou keš. Pokud budete hledat betatestera pro svou keš, podívejte se opět na geowiki nebo na stránky ČAGeo. Měli byste zde najít testera téměř pro každý region. Dále pak můžete pátrat přímo na regionálních serverech, některé z nich nabízejí betatesty rovněž.
  Hlavním důvodem, proč nejprve najít pár (stovek) keší, je získání přehledu o tom, co všechno je možné – v negativním i pozitivním slova smyslu. Předpokládáme, že nám všem jde o to, založit keš, která dlouho vydrží a kačeři si ji oblíbí.
• Podstatou hry je přivést lidi na jedinečná místa. Je proto potřeba nalézt takové místo, aby měli lidé motivaci (kromě zmíněného „díkyzabod“) se za vaší keší trmácet. Zde se zastavím, protože toto je důvod, proč máme zatím pouze jedinou keš. Máme doma přichystané čtyři, myslíme si, že hezké a unikátní keše, chybí však to hlavní, nápad: „Jo, tady by to bylo super, sem bychom chtěli pozvat na návštěvu velevážené kačerovo“. Také je třeba vzít v úvahu okolí. Když bude keš na frekventovaném místě, je větší riziko, že bude poničena nebo ukradena. Nebo když najednou budou kolem baráku, kde nikdo léta nechodil, proudit davy lidí s GPS, nebude to místním příliš nápadné? Nezavolají na kačery policii nebo hasiče, jako například nedávno v Lošticích?

• Důležité je i rozhodnutí, jakého typu má keš být a koho má tedy lákat? Má to být tradička (díky jednoduchosti ji jako první keš vřele doporučujeme a dále popisujeme hlavně založení tradičky), mysterka (jakou šifru, či hádanku použít?), multina (po jakých místech má kačery provést?), T5 na nepřístupném místě, …
• Základem je přečíst si tato pravidla, je toho hodně, co je potřeba opravdu dodržet. Naštěstí na většinu stačí selský rozum – je přece jasné, že keš nemohu dát do kolejiště nebo na cizí zahradu… V tomto okamžiku se vůbec vyplatí hledat o zakládání keší další informace na internetu, např. na geowiki, popř. na stránkách reviewerů. I my jsme při prvním zakládání strávili u internetu pár hodin.
• Také je potřeba zjistit, že vámi vybrané místo pro uložení keše, je dostatečně vzdáleno od keší jiných. Musí to být minimálně 161 m (tedy 0,1 míle, neboť geocaching přišel z USA). Ale pozor! Nejde jen o vzdálenost od fyzického uložení tradičních keší, popř. o vzdálenost od finálek, jejich souřadnice ostatně v listingu stejně nikdy nenajdete. Jde také o vzdálenost od tzv. „stages of multicache“, tedy od každé stage (zastavení) multikeše. Z tohoto důvodu je dobré od samého začátku komunikovat s reviewerem o tom, zda místo, kam chcete finálku umístit, je skutečně volné a nekoliduje s některými z výše vyjmenovaných míst.
• Dále je dobré najít a zveřejnit souřadnice míst, kde se dá zaparkovat nebo v případě komplikovaného přístupu je dobré zaznamenat i souřadnice odkud je nejlepší na odlov vyrazit. Ano, jde to samozřejmě i bez těchto tzv. waypointů, ale sami dobře víte, že pokud je v listingu v seznamu waypointů uvedeno alespoň to parkoviště, mnohdy vám to pomůže a jste za to rádi.
• Zaměření keše a waypointů je dobré dělat pokud možno s více GPS přístroji a nejlépe za hezkého počasí, kdy je přesnost signálu větší. A třeba i ve dvou různých dnech. Asi byste se divili, kdybyste zjistili, jak se mohou výsledky lišit.
• Při výrobě keše samotné je dobré pamatovat na to, že musí být vodotěsná a měla by vydržet poměrně „hrubé“ zacházení. U první keše je lepší moc neexperimentovat. Kupte nějakou hezkou hotovou schránku na internetu nebo použijte osvědčené lock-lock krabičky (lacinější napodobeniny nemívají takovou výdrž). Z vlastní zkušenosti můžeme říct, že jsme během prvních čtyř měsíců existence naší kešky dvakrát měnili její provedení. To nynější už „drží“ víc než rok. Ale máte-li vyrobený nějaký unikát, opravdu není důvod, proč ho nepoužít hned u vaší  první keše.

• Aby keš byla keší, musí obsahovat logbook, kam se nálezci zapisují. I zde se může projevit kultura zakladatele. Většina nálezců ocení tužku, nejlépe obyčejnou (propiska může v zimě zamrznout), pokud se vejde, a případně malé ořezávátko. A nezapomeneme přidat pár drobností pro radost dětí, případně Geocioin či Travel Bug pro radost FTF nálezce. Schránku je potom vhodné opatřit názvem keše a informacemi pro mudly.

• Sestavení listingu (popisu keše) – ani moc dlouhého, ani krátkého, je neméně důležité. U tradičky zcela jistě zajímavosti o vybraném místě a fotky text určitě oživí.
• No, a pak už můžeme na internet, založením keše vás provede tento formulář. V době vyplňování formuláře, je dobré, aby keš již byla na svém místě, nejpozději v době odeslání keše ke zveřejnění. Schválení může trvat několik dní, ale i pár hodin. Rozhodně by se nemělo stát, že keš bude schválena a nebude na místě. Obzvlášť u tradiček se dnes počítá s prvním odlovem, tzv. FTF, v řádu několika minut od publikace.
• Po odeslání formuláře to chce trpělivost. Někdy to opravdu může trvat i 2týdny, než se na vás dostane řada. Hrubou představu o tom, kolik keší je ve frontě na schválení, si lze udělat pohledem na téměř všechny regionální servery, kde najdete tzv. keškoměrku. Každý její dílek odpovídá asi 100 keším ve frontě na schválení (Je to o souhrn za všechny české reviewery bez ohledu na region).
• Je-li něco v nepořádku, reviewer se ozve a doporučí, co je potřeba upravit. Zde snad jen poznámka: Tito lidé vám chtějí pomoci a také se, stejně jako my, snaží udržet kvalitu hry. Dělají to zdarma a ve svém volném čase. Doporučovali bychom jim naslouchat. Rozhodně nemají zájem na tom, aby vaše keš nebyla publikována, nebo aby vám její založení nějak komplikovali.
• A když to všechno dobře dopadne – ostatně není důvod, proč by nemělo, vaše první keška se brzy narodí – dočká se publikace.

 

Poté, co bude publikována, se vyplatí ještě číst pečlivě logy prvních úspěšných i neúspěšných nálezců. Sami jsme se domnívali, že máme keš dost promyšlenou, ale díky zpětné vazbě od asi třiceti kačerů, jsme ji byli nuceni ještě doladit. Teď už chodí jen samá chvála:).

Ještě je potřeba myslet na to, že pořídit si keš znamená, že se o ni také musíme starat. Čas od času na místo zajít, zkontrolovat úkryt, schránku, vyměnit logbook, nakrmit ji CWG, protože se nějak „samy ztrácejí“ apod. Takže když se vrátíme zpět na začátek, lokaci keše je vhodné volit i s ohledem na tuto skutečnost. Nebojte, kdyby keš byla daleko od vašich domovských souřadnic, reviewer vám určitě položí otázku, jak máte zabezpečenou údržbu. Ale třeba v těch místech máte chatu nebo tam pravidelně jezdíte, takže není na závadu založit keš třeba i v jiném státě. Například jsme si všimli, že v Chorvatsku má asi třetina keší české vlastníky. Pokud založíte keš daleko od domovských souřadnic a z nějakého důvodu se v budoucnu nebudete moct o svůj drahocenný poklad starat, lze ho jako poslední možnost nabídnout vhodnému kandidátovi k převzetí, k takzvané adopci.

No a teď už nám nezbývá, než doufat, že jsme naším článkem nikoho od zakládání keší neodradili, a že naopak bude vznikat mnoho nových a vymazlených keší, na které budou kačeři při odlovech pět jenom samou chválu.