Vyměnit CWG za vajgl je normální, ne?

Hurá, už je to tady, teploty venku stoupají, zimní bunda zůstává čím dál tím častěji na věšáku a jak se říká v jedné klasické průpovídce „ptáci řvou a kytky smrděj“:). Prostě jaro je tu! Ne, že by se přes zimu nedalo lovit, ale teď se rozhodně do přírody vydává mnohem víc kačerů, než v předchozích měsících. A tak si myslím, že je v našem seriálu čas na téma nikoliv technické, ale tak trochu „povídací“. Bude řeč o etice.

Než se do toho pustíme, trochu teoretického úvodu. Nejprve si odskočíme do Wikipedie pro definici etiky:

„Etika (z řeckého ethos –- mrav), nebo též teorie morálky je filozofickou disciplínou, která zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy. Zabývá se zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle. Hodnotí činnosti člověka z hlediska dobra a zla.“

Zkusíme to vysvětlit ještě tak, jak to chápeme my. Pokud je vaše chování etické, ostatní ho nebudou posuzovat negativně. Co je skutečně etické, ale často nebývá nikde napsáno. A jak se k sobě má etika a zákon? No, skoro nijak, co je zákonné, ještě nemusí být etické a nezákonné chování klidně může být považováno za etické (radši se nebudeme pouštět do příkladů:)).

Tak dost teorie. Etikou v geocachingu máme na mysli takové chování, které povede k tomu, že si hru všichni účastníci užijí. Co se tedy považuje za etické?

• Předně, jedná se o hru v přírodě a příroda tu byla dříve než geocaching. Byli bychom tedy rádi, kdyby tu příroda byla i po geocachingu. Nic nepoškozujeme, nelámeme stromy, nepřehazujeme hromady kamení, nerozebíráme zídky nebohých majitelů. Z vlastní zkušenosti víme, že často se vyplatí dlouho hledat jen očima a pak „šáhnout najisto“, než vyhloubit okno do Austrálie.
• Umístění kešek by nemělo být prozrazováno. Jednak kvůli mudlům (nekačerům), ale i ostatní kačeři si rádi užijí hledání tak, jako vy. Pokud jsou okolo lidé, je vždy lepší počkat, radějí odejít s nepořízenou, než odlovit za každou cenu. To už pak kešku skoro ani nemusíte schovávat zpět do úkrytu. Mimochodem je také etické uložit keš tak, jak jste ji našli a nevymýšlet nové úžasné uložení. To necháme na vlastníkovi.
• Neprozradit umístění či jiné detaily kešky platí i později, tedy při logování. Nepřikládáme fotografie, které by mohly být nápovědou ostatním, stejně tak si dáváme pozor na to, co píšeme do logu. I psaným textem se dá napovědět. Samozřejmě to platí i pro příspěvky na fórech a sociálních sítích. Dopřejte ostatním také radost z vlastního nálezu např. velmi neobvyklé kešky.
• Je etické nějak (logem, zprávou) upozornit autora na problémy s keší – medvědem rozšlápnutá krabička, plný logbook, chybějící tužka, … Sami, když máme tu možnost, drobnosti rovnou opravíme, třeba v keši necháme tužku.

 

Pravidla k logování

• Do logbooku je opravdu třeba se fyzicky zapsat, nestačí keš vidět (vysoko na stromě), či být poblíž. Obvykle se zapisuje datum, případně čas, váš nick a můžete zanechat i vzkaz majiteli (ownerovi).
• Při logování v keši je dobré používat selský rozum: Pokud se jedná o nanokeš, asi nepoužijete k logu vaše razítko 5×5 cm a dvě věty pochvaly k tomu. Naopak pokud je logbook notýsek o velikosti A6, určitě ownera chvála potěší. To samé platí i pro nálepky – pokud je v logboocích, které jsou např. svinuté ve filmovce, použijí všichni, naroste objem logbooku na dvojnásobek a do keše pak nevejde. Sami máme razítko (dokonce 2, velké s datem a malé), ale používáme ho tak v polovině případů, jinak logujeme tužkou.
• Že není etické si logovat nález vlastní keše, či logovat vícekrát nález té samé keše (např. když tam jdu znova s jiným kačerem), je asi zřejmé. Nicméně obojí je technicky možné.
• Také je dobré logy opravdu na server psát, a to delší než „TFTC“ (Thanks For This Cache – díky za keš). Je to jediná „odměna“, kterou autor keše obdrží.
• Logujeme i nenalezené keše – samozřejmě logem „DNF“ (Did Not Find – nenalezeno). Jednak není ostuda keš nenajít, bodík se vám rozhodně neodečte a také je to vzkaz autorovi, či dalším kačerům. Možná opravdu keš není na místě, možná je jen dobře ukrytá.

 

Pravidla k (trackovatelným) předmětům

• Když berete z keše Travel Bug, či GeoCoin, je dobré ho do další keše vložit aspoň do 2 týdnů. Pokud tak nemůžete z určitých důvodů učinit, je etické upozornit vlastníka. Když už dopředu víte, že nebudete moci v krátkém čase předmět „posunout“, doporučujeme logovat jen „viděl jsem“. Předmětu sice v cestování nepomůžete, ale ve statistikách se vám to počítá stejně, jako kdybyste ho poponesli.
• Pokud z keše bereme jiný (netrackovatelný předmět), je etické ho vyměnit za předmět stejné či vyšší hodnoty. Nikdy nedělat tzv. „downtrade“. A jak posoudít hodnotu? No, vždy je to na nás, nikde není oficiální „ceník“ předmětů.
• Samostatnou kapitolou jsou CWG (Czech Wood Geocoin). Pro nás je etické měnit CWG jen a pouze za CWG. Je etické nechat v keši o nějaké CWG více, ale nikdy o CWG méně. Když v naší keši mizí CWG, zlobí nás to – považujeme to ze neetické chování. Nicméně už jsme o tom psali minule, pro některé kačery je CWG předmět o hodnotě asi desetikoruny a klidně ho vymění za obdobný předmět. Zde můžene vidět, že ani v geocachingu není etika jen jedna.
• V jednom z minulých článků jsme psali o tom, že není etické dávat do keší předměty, které tam nepatří. Jaké? Co by se vám nelíbilo ve vaší keši? Jídlo, brouci, vajgly, pornografie, granát:), …

 

Ještě jedna maličkost na závěr

Kačer je diagnóza, a protože máme všichni stejnou nemoc, považuje se za etické, že si kačeři mezi sebou tykají. Při náhodných setkáních u keše, na eventech, ve fórech a mailech, …

Samozřejmě etiku nelze vymáhat, není žádná „geopolicie“, která vás za neetické chování zatkne. Dodržování pravidel je čistě na nás a jedinou odměnou nám bude to, že hra bude čím dál lepší a lepší a nadšených kačerů bude přibývat.