Ve správnou dobu na správném místě

V 7:20 vyrážíme se Zubříkem z Ďáblic směr Libuš. Patříme mezi padesátku šťastlivců, kteří se včas zalogovali na event Stratocaching – experiment na dotek vesmiru. Na parkovišti nedaleko observatoře stojí už pěkná řádka trackovatelných aut. Procházíme registrací, fasujeme placky a kdo chce, může si koupit CWG. Protože nedorazil včas plný počet lidí, dostávají se dovnitř i náhradníci.

Uvnitř se dělíme se na dvě skupinky. Jedna jde na povídání o aerologii (aerologie je obor meteorologie zabývající se atmosférou v jejím vertikálním směru. K tomu používá speciální nosiče meteorologické měřicí techniky – rakety, balóny, letadla. Radiosondy obvykle přímo měří tlak, teplotu a vlhkost, tzv. PTU (Pressure, Temperature, hUmidity). Ze změny polohy radiosondy a změn tlaku v průběhu výstupu sondy se odvozuje rychlost a směr větru v jednotlivých výškách, resp. tlakových hladinách – zdroj: Wikipedia). Zde názorně vidíme několik sond vypouštěných ze stanice v Libuši. Druhá skupinka jde na přednášku o geostacionárních a polárních družicích a objektech ve vesmíru. Po té se všichni už přesouvají na dvůr, kde čeká pár stánků a hlavně garáž-hangár s dropionem. Na střeše jsou připraveni lidé z NetRexu, kteří budou zajišťovat přímý přenos z kamery umístěné na dropionu. Také poblíž stojí několik aut radioamatérů, ti mají na starost dohledání dropionu po dopadu a budou také hledat dvě „nekešerská“ semínka radioseed. Využíváme stánku společnosti ESET a dáváme si párek v rohlíku a kávu.

Před garáží se začíná nafukovat balón. Ten bude mít nakonec v průměru cca tři metry. Optimální nafouknutí je kalibrováno pomocí zátěže. Jakmile se balón začne zvedat, je zavázán a přichycen do držáku. Balón údajně nelze ani sestřelit, jak jsme mohli slyšet.

Mezitím v hangáru probíhá závěrečná kontrola elektroniky dropionu a je přiklopen horní kryt. Po chvilce je dropion vynesen ven a my můžeme konečně vidět z blízka to, co jsme znali doposud jen z internetu. Vypadá moc pěkně. Během chvíle je v obležení, což narušuje odladění přenosu. Zařízení, která máme všichni u sebe, totiž téměř zcela ruší přenos signálu. Můžeme tedy ještě pozorovat dodatečnou úpravu gondoly – vyvedení antény vně dropionu pro lepší přenos.

Konečně také vidíme první semínko radioseed, která budou hledat jen radioamatéři pomocí radiopřijímačů. Následuje kompletní osazení gondoly stratokeškami. A nesmí chybět ani padák s pyropatronou, jejíž prostřednictvím bude odpálena šňůra spojující dropion s balónem.

Konečně je technika připravená a může se připevnit k balónu. Nakonec je provedeno ještě zkrácení padákových šňůr a my už jen čekáme na začátek odpočítávání. V 10:24 balón opouští zemský povrch.

 

Náš tým se nakonec rozšiřuje o Jandyse a přidává se i další auto. Na webových stránkách http://predict.habhub.org zjišťujeme aktuální přibližné místo dopadu a vyrážíme směr Plzeň.

Téměř na trase se nachází nedávno publikovaná a stále ještě nezalogovaná Alkeho earthka AGT 45: Koukolova hora – devonske vapence, Vydáváme se tedy ještě na Koukolovu horu, kde se potkáváme s Lalou.eu a Dawwidem. Následuje společný výšlap nahoru na kopec a nalezení zbylých indicií. Během toho se dozvídáme, že balón má být kdesi nad oblastí, kde právě jsme. A z jediného možného místa s výhledem na oblohu vidíme, že balón je opravdu TAM. Neuvěřitelné, opravdu je to ON! Po té vystoupáme na vrchol, ze kterého je úžasný výhled do kraje a je tam další keš, tradička Koukolova hora. Dole na parkovišti mezi tím přibylo další auto s hledači stratokešek, a my pokračujeme směr Plzeň.

Cestou odlovujeme keš PPKV – krizek pod Holym vrchem a dozvídáme se, že právě dopadl dropion někde u Cerhovic. Pohledem do mapy zkoušíme odhadnout ideální místo na vyčkávání dopadu semínek a volíme sever Plzně, přesněji Zruč-Senec. Na místě si dáváme svačinu a čekáme, co bude. V tom přichází info o dopadu první stratokešky a tak se přesouváme o 4 km dál, do obce Chrást. Odhad dopadu byl tedy celkem slušný. V blízkosti náměstí je už značné množství aut, a proto raději volíme pozorování z nedalekého kopce. Dopadá další semínko a my se přemísťujeme na jeho souřadnice. Jen co se dostaneme na příjezdovou cestu, je jasné, že naše odhady o počtech hledačů jsou dost jinde, a to až řádově. Silnice je zcela ucpaná minimálně padesáti auty a další stále přijíždějí. V dáli na poli vidíme velký hlouček hledačů, raději se tedy přesouváme v ose dopadu o něco dál. V tu chvíli už v okolí krouží helikoptéra, kterou jsme mylně přisoudili organizátorům. V tuto dobu se už dozvídáme i to, že je problém s trackery a že bude hledání dalších stratokeší spíše na BF.

 

Po přiblížení k helikoptéře zjišťujeme, že jde o kačera, který, jak tvrdí, využívá k odlovu to, co má. Chvíli nato poznáváme nedaleký hlouček kačerů, je to UrbanB a banda kačerů ze severu. Společně hodnotíme situaci a po odletu helikoptéry se vydáváme ulovit nedalekou keš Vyhlidka busovicka. Zde už keš koluje z ruky do ruky. Mimochodem moc pěkné místo.

Na dalším místě se setkáváme s Lalou a Davidem a po chvilce se dozvídáme, že asi 250 m od místa, kde jsme byli předtím, našli hledači jedno semínko. Tak už to bývá. Každopádně těsně po té, co se další souřadnice objevují na internetu, je silnice opět plná a kolem nás projíždějí další a další auta. Některá i poměrně hodně rychle. V tom pípají další souřadnice, asi kilometr od nás. Ale už když přijíždíme na místo, vidíme v okolí opět velké množství aut.

Z toho je jasné, že vyjet na místo po zveřejnění souřadnic, je téměř zbytečné. Pokud nejste v těsné blízkosti souřadnic v danou chvíli, nemáte šanci. A okolo je tolik aut a lidí, že jakmile kdokoli něco najde, téměř vždy ho hned vidí další. Vracíme se tedy po vyhodnocení situace domů. U Prahy se dozvídáme, že byla objevena další stratokeš, ale protože je na vodní ploše, tak se k ní nemohou dostat. Mrzí nás to, kdyby se našla dříve, mohli jsme využít člun, který jsme si vezli v kufru auta.

Škoda, že si zima „pohrála“ s trackery, kdyby nezamrzly, mohlo to být zajímavější. Aplikace na Androidu nakonec také nešla použít, ale na ní to naštěstí nestálo. Nepodařilo se nám najít ani jeden kousek, nebyli jsme zkrátka ve správnou dobu na správném místě. Ale jsme rádi, že jsme byli alespoň v Libuši a mohli vidět start pěkně zblízka. Sledování balónu a přemýšlení o tom, kde asi náklad dopadne, mělo své kouzlo. To, že se nám podařilo vidět balón těsně předtím, než se oddělil od gondoly, bylo také super.

Děkujeme organizátorům za nevšední zážitek.