Dobrodružství můžeš nalézt kdekoli

Praha byla na začátku září dějištěm GPS MAZE EUROPE a GEOCOINFEST EUROPE 2013. Konečně jsme se dostali k tomu, abychom pro vás přeložili rozhovor se třemi nejdůležitějšími lidmi z Groundspeaku, kteří prostě na tak výjimečných akcích nemohli chybět. Povídali jsme si se spoluzakladateli GS prezidentem Jeremy Irishem, viceprezidentem Bryanem Rothem a nechyběla ani ředitelka pro trackables Annie Love. Všem třem patří díky za to, že si můžeme užívat radost ze hry a znovu objevovat místa známá i neznámá.

 

JEREMY IRISH

Jeremy, ty jsi teď se svojí rodinou delší dobu v Evropě…
J: Každý rok se snažíme vycestovat na dva až tři týdny do Evropy, vybrat si nějaké místo a spojit výlet se zajímavou událostí. V loňském roce jsme například byli ve Velké Británii a tento rok jsme zamířili do Prahy.

Pokud vím, tak vaším cílem nebyla jenom Praha…
J: V Evropě jsme už dva týdny. Z toho jsme strávili tři dny v Budapešti, dva dny ve Vídni. Tady v Praze jsme si pronajali dům a odtud podnikáme krátké výlety. Zajeli jsme i do Plzně navštívit pivovar Pilsner Urquell. Protože cestujeme se třemi dětmi, je náš program hodně propojen s navštěvováním parků a dětských hřišť.

Co bylo pro vás na návštěvě naší země nejlepší?
J: Velmi zábavná byla návštěva jedné malé středověké vesničky na sever od Prahy. Děti si tam hrály, vyráběly různé předměty z papíru, naučily se, jak se dělají svíčky. Jinak jezdíme městskou dopravou a objevujeme krásy Prahy. Šli jsme na Petřín (Jeremy říká Eiffel Tower, čímž myslí Petřínskou rozhlednu – pozn. red.), tam je zrcadlový labyrint a ten nás moc pobavil.

Je něco, co vás tady v Čechách příjemně překvapilo?
J: No jasně. Byl jsem zcela překvapen neuvěřitelným množstvím mystery keší.

Máš pravdu, těch je tady opravdu hodně. A odlovil sis tu tedy nějakou mysterku?
J: Mysterku ne, ale odlovili jsme alespoň jednu multikeš. Jako finálku jsme nakonec našli vlaštovčí hnízdo, bylo to úžasné.

Říká se, že obzvlášť pro cizince je u nás velmi těžké najít mystery keš.
J: Ano, extrémně těžké. Já jsem tady v Praze alespoň našel tu nejnavštěvovanější keš na světě přímo na Karlově mostě. Přecházeli jsme kvůli tomu Karlův most asi 6×.

Nicky Bryana a Annie jsem na geocaching.com našel bez problémů, ale nepodařilo se mi najít ten tvůj. Má to být snad nějaké tajemství?
J: Ne, můj nick je normálně Jeremy. To je můj hlavní účet, pod kterým kešuji. Pod ním jsem teď například dělal srpnový 31denní streak. Pak mám ještě jeden účet – IrisG, který slouží jako můj administrátorský a používám ho hlavně pro recenze.

K tomu se vztahuje i moje další otázka. Jak jsem zjistil na webu, tvoji dva kolegové dělali srpnový streak stejně jako ty.
J: Ano to je pravda. A nejen oni. Zjistil jsem, že podle statistik v loňském roce odlovilo ve stejném období 31denní streak více než 25 000 geokačerů. V letošním roce to bylo dokonce 250 000 kačerů. Tedy desetkrát víc! Myslím, že to bylo hlavně díky suvenýrům.

Někteří čeští kačeři si myslí, že dostávat suvenýry za každý den odlovu je degradací suvenýrů. Předtím byl podle nich suvenýr něco speciálního. Myslí si, že by stačilo, kdyby kačer dostal například jeden suvenýr za nepřetržitý odlov všech 31 dní. Co ty si o tom myslíš?
J: Víš, důvod proč od nás lidé dostávají suvenýr za každý den odlovu je takový, že jsme je chtěli motivovat, aby v lovení stále pokračovali, aby je to bavilo. Lidé jsou nadšení, když suvenýr dostanou. Prostě jsme to tak chtěli, zamýšleli jsme to jako motivaci pro lidi, kteří nejsou tak úplně stoprocentně zapálení geokačeři.
Mnoho kritiky pochází převážně právě od lidí, kteří chodí hodně po keších a geocaching dělají aktivně. Právě ti si myslí, že přeci nepotřebují suvenýr k tomu, aby šli lovit. Ale na druhou stranu spousta lidí to takhle hraje ráda. Myslím si, že je nutné systém geocachingu obměňovat, aby ho lidé více hráli a vymýšleli nové přístupy. Pro mnohé lidi to je výzva.
Pro nás je důležité vymýšlet nové věci a pokoušet se o změny, které více zaujmou, a zjišťovat, zda to funguje. Například vymýšlet různé druhy suvenýrů, které se dají získat v konkrétní den, nebo na některých eventech. Nyní je to tak, že jsou zkrátka jen jednotlivé suvenýry. Dostanete jeden na Slovensku nebo jeden v konkrétní den třeba 1.8., ale pořád je to stejná úroveň suvenýrů. Ale my si představujeme, že by se suvenýry lišily a měly více úrovní. Například, když dosáhneš určitého počtu suvenýrů v jiných zemích. Nebo splníš 31 dní geocachingu, tak ten 31. z těch 31 suvenýrů bude speciální, odlišný.

 

ANNIE LOVE

Annie, tvoje příjmení LOVE je krásné.
A: Ano to je, já ho miluju!

Je to tvé skutečné příjmení nebo je to nějaký pseudonym?
A: Ano, to je moje pravé příjmení.

Bryan přiletěl do Prahy těsně před začátkem GPS MAZE EUROPE přímo z USA. Ty jsi ale v Evropě podle informací z tvého profilu už docela dlouho.
A: Jsem v Evropě skoro stejně dlouho jako Jeremy. Nejdříve jsem jela na MEGA EVENT FRANCE, ten se konal v absolutní přírodě uprostřed Francie.

To byla pracovní cesta?
A: Ano, pracovní. A k tomu jsem si přidala trochu dovolené a teprve pak jsem přijela do Prahy. Navštívila jsem Francii, Švýcarsko, Německo, Slovensko a Rakousko. Pak jsem přijela do Čech a dokonce jsem ještě překročila hranice s Polskem, abych si i tam odlovila keš.

Včera jsme tě s Bryanem potkali na Karlově mostě s tvým kamarádem Martinem. Martin je Slovák, chodí na univerzitu v Praze, jeho otec je slovenský reviewer a je kamarádem s Groundspeak lackey Annie Love…
A: S Martinem se známe hodně dlouho z kačerské komunity. Potkali jsme se v Massachusetts už někdy v roce 2008. Když jsem se dozvěděla, že pojedu sem a budu mít pár dní na cestování, řekla jsem si, že Martina kontaktuji. Zeptám se ho, zda by mi chtěl na pár dní dělat průvodce a dal mi pár tipů, kam jít a co bych měla vidět. Navíc Slovensko jsem vždycky chtěla navštívit. Před naším setkáním mě Martin seznámil s místy, o kterých jsem nikdy neslyšela a naplánoval, že ulovíme spoustu kešek. Byla to krásná místa a moc jsem si těch pár dnů užila. Předtím mě ani nenapadlo, že tady budu hledat kešky.
Kontakty s lidmi, jako je Martin, to je snad jeden z mých nejlepších objevů na této hře. Nikdy předtím jsem si to nedokázala představit. Teprve až když jsem začala pracovat pro GS. Předtím jsem nejezdila na žádné eventy. Teď jezdím po různých místech, setkávám se s lidmi, kteří mi ukazují keše a pak třeba zajdeme někam na večeři.

V tom máš jako GS lackey velkou výhodu.
(S odpovědí se přidali Bryan i Jeremy – pozn.red.)

B: To není jen výhoda být lackey, ale je to výhoda geocachingu vůbec. Zkrátka napíšu do statusu, že jedu do konkrétní země hledat kešky a poprosím, zda by mě někdo nevyzvednul na letišti a vzal mě k těm nejlepším. To je úžasné. Vážím si té možnosti, že díky naší práci máme šanci dostat se k těm nejlepším keškám na světě a vidět nádherná místa. Navíc lidé nás rádi berou k těm hodně složitým keškám.

J: Jo jo, rádi nás vyzývají k hodně složitým geokeším.

A: Já si vše ráda fotografuji.

J: Já se těch míst nebojím, ale občas se stane, že nás vezmou do míst, kde se musíte plížit skrz úzký otvor ve skále a to je někdy až děsivé. Ale samozřejmě je to zábava. Je to skvělá příležitost a věc, o které jsme si nikdy nemysleli, že budeme moci dělat.

B: Dále je na geocachingu úžasné, že geokačeři cestují do jiných zemí a setkávají se tam s geokačery, aby spolu hledali keše. Nebo právě na eventech se setkávají lidé z celého světa. Například my se potkali s Jossem a Marion z Holandska a oni nás pak kontaktovali, protože jeli do Seattlu, kde sídlí Groundspeak. A tak jsme se domluvili a uspořádali setkání ještě s dalšími geokačery. Byla to úžasná akce, protože zkrátka tím, že jsi geokačer, máš přátele po celém světě. To má obrovskou sílu. A je skvělé, když toho můžeš být součástí.

Annie, Bryan mi řekl, že pracuješ pro Groundspeak již dlouho. Můžeš nám vysvětlit, jaká je vlastně tvoje práce?
A: Začala jsem pracovat pro Groudspeak v oboru komunikace s veřejností a asistovala také jako grafička.

Jak ses k té práci dostala?
A: Byla jsem kačer a chtěla jsem dělat něco pro Groundspeak a říkala si: „Seattle, a vlastně proč ne?“ A objevila jsem inzerát Groundspeaku, ve kterém hledali developera. Úplně jsem tomu nerozuměla, ale řekla jsem si proč to nezkusit. Poslala jsem e-mail se svým životopisem a sdělením: „Hele jsem geokačer, možná bych se mohla hodit pro nějakou volnou pracovní pozici.“ Neodpověděli mi, asi po 6 měsících jsem poslala ten e-mail znovu s tím, že mám stále zájem, ale že když mi neodpoví, nic se neděje. Ještě ten den mi volal Bryan, jestli bych nechtěla přijít na pohovor, ale že zatím pro mě práci nemá. Bylo to sice zvláštní, ale když jsem tam přišla, měl pro mě Bryan již připravený popis práce, kterou jsem měla dělat. Tenkrát opravdu potřebovali pomoc. Nejprve jsem dostala pozici na recepci a řešila především komunikaci s kačery, kteří nás kontaktovali e-mailem nebo chodili přímo k nám do kanceláře.

B: Tenkrát nás tam bylo asi 10 zaměstnanců.

A: Ano, hodně málo. A pak jsem začala pomáhat Bryanovi.

A to je Tvoje současná pozice…
A: V podstatě ano. Asi po 6 měsících jsem se stala Bryanovou asistentkou, protože on je jedním z nejvytíženějších lidí v Groundspeaku. Předal mi projekt, ve kterém pokračuji.

B: Předal jsem Annie důležité úkoly. Mapování kešek, zaznamenávání a lokalizování nových míst, propagaci, reklamu, zajišťování dodávek zboží, distribuci trasovatelných předmětů, udržování vztahů s distributory. Komunikaci s geokačery po celém světě a pomáhat pro ně zajišťovat veškeré potřebné produkty. Dělal jsem tehdy spoustu dalších věcí a už jsem to nezvládal. Annie byla pro tuto práci jako stvořená. A tak asi po roce až dvou převzala celou tuto agendu a nyní už i ona má k sobě asistenta, který jí pomáhá. A musím říct, že už je to pořádný provoz. Kačerů stále přibývá a Annie to celé zvládá skvěle.

A: Ano, souvisí to i s příjemnou věcí, jako je navštěvování geocoinfestů. Je mnoho lidí, se kterými si po celou dobu e-mailuji a se kterými potkávám, například i tady, a nabízím zboží, trasovatelné předměty. Je toho opravdu hodně a jsem ráda, že můžu dělat právě tuhle práci.

 

BRYAN ROTH

Bryane, ty jsi byl na Karlově mostě, našel jsi tam nejnavštěvovanější keš na světě, jak ty dokonce z legrace říkáš v celém vesmíru:). V Praze je i druhá nejnavštěvovanější keš na světě. Vysvětluješ si nějak, že tyto keše jsou zrovna u nás v České Republice?
B: Myslím, si, že obě kešky jsou na místech velice turisticky atraktivních a populárních jak pro turisty, tak pro geokačery, kteří se sem sjíždí opravdu z celého světa. Pokud se na takové místo dostane hodně nálezců, lidé ho chtějí také navštívit, protože je to zkrátka zvláštní místo vyhledávané mnoha lidmi. Právě to ho dělá tak populárním. Může to být první místo v zemi, nebo složitě objevitelná keš, nebo jen jednoduchá, obyčejná keš, nijak jinak odlišná od jiných kešek. Ale zkrátka, jakmile jednou získá charakter výjimečného místa, geokačeři po celém světě chtějí takové místo objevit a ulovit. Je to pro ně vždy určitým způsobem napínavější a dává to i jiný pohled na hru. Třeba já, když jsem slyšel, že na Karlově mostě je nejnavštěvovanější keš na světě nebo dokonce v celém vesmíru, řekl jsem si, že tam musím jet a musím ji najít. A to je to, co je na geocachingu opravdu tím hybným motivem.

Když zkrátka 14 000 lidí najde takovouhle keš, tak já ji musím odlovit také…
B: Ano, a to je skvělé. Ta keš není přímo na místě, kolem kterého turisté prochází každý den. Nenaleznete ho v průvodci. Musíš jít trochu do hloubky, pořádně hledat. Je to jinak než přijít a prohlédnout si turisticky atraktivní místo. A právě proto, že to není snadné, je geocaching tak nádherný. Navíc toto místo navštívilo 14 000 lidí a další ještě přibudou. Lidé se tak mohou trochu odklonit od těch typicky populárních turistických oblastí a hledají keše na zvláštních místech, které nejsou turisticky atraktivní, ale hodně zajímavé pro geokačery A to dělá z geocachingu tu opravdovou zábavu. 

 

 

GPS MAZE EUROPE

Jak jste spokojeni s prvním evropským eventem GPS MAZE EUROPE?
B: Vždycky jsme chtěli projekt bludiště MAZE přivézt sem do Evropy. Bylo ale jasné, že to zatím nedokážeme zorganizovat sami. Zpočátku ta představa o samostatném vybudování MAZE a jeho představení v Evropě byla spíš hororová.
Při pořádání výstav MAZE v USA jsme postupně získávali cenné zkušenosti. Pracovala na tom s námi celá skupina partnerů, ti nás podporovali a získávali zkušenosti společně s námi. A stále jsme hledali partnera na vybudování a propagaci MAZE v Evropě, který bude spolehlivý, bude rozumět celé podstatě. Partnera, který nám pomůže MAZE do Evropy přenést a bude tady schopen tento projekt úspěšně dokončit. Řekli jsme si, že je čas, přivést labyrint do Evropy, ale nebylo to tak jednoduché. Bylo potřeba vytvořit logo MAZE v evropské verzi. Veškeré popisky bylo třeba přeložit do mnoha evropských jazyků a více upravit MAZE pro evropský způsob geocachingu. A také přiblížit MAZE pomocí příručky vydané opět v mnoha jazycích. Je to opravdu hodně zajímavé.

Již hodně dlouhou dobu spolupracuji s mnoha společnostmi na budování MAZE. Mluvíme o konceptu, prochází nám rukama spousta obrázků, nápadů a snažíme se celý projekt zdárně dokončit. A pak přijedu sem do Prahy a vidím, jak skvěle je to tu vše připravené. Je to úžasná výstava a ukázka toho, jak profesionálně a skvěle to všechno bylo zorganizované.
A když osobně vím, co všechno taková příprava obnáší, velice obdivuji, jak skvěle česká komunita funguje. Nejen ta česká, protože podpora přichází i ze širokého okolí. Každá evropská země se tady skvěle prezentovala. Pro nás v Groundspeaku je to velká čest vidět, jak to tady skvěle funguje, jak velký je tento event. Spousta lidí říká: „Aha, ty jedeš někam na služební cestu.“ Ale to vlastně pro mě ani není služební cesta, to je takový příjemný výlet za poznáním, vytvářením nových vztahů. Skvělá zkušenost nejen pro mě, ale pro mnoho dalších.

Asi si to užíváte…
B: Ohromně. Víš, pro spoustu lidí má geocaching mnoho podob, každého na něm baví trochu něco jiného. Mě baví eventy, rád se potkávám s novými lidmi, hovořím s nimi, zjišťuji, co baví je, co se jim na geocachingu líbí. A opravdu mě to moc baví. Navíc mám možnost sem přijet.
Setkávám se s lidmi opakovaně na různých eventech, už se dobře známe, vždy si spolu popovídáme, jako když potkáš staré přátele. Jindy zase poznáme nové lidi, najdeme si nové přátele a možná za dalších 6 měsíců se s těmi novými přáteli potkáme znovu. Je to jako jedna velká rodina. A to je něco, co si opravdu moc užívám.

 

OD VZNIKU GROUNDSPEAKU PO SOUČASNOST

My tu dneska máme dva spoluzakladatele Groundspeaku. Kolik vlastně bylo spoluzakladatelů v počátcích GS?
J: Byli jsme jen tři. Bryan, Jeremy a Elias (Alvord – pozn. red.). Elias s námi založil a rozjel tu společnost v roce 2000. Nyní je členem dozorčí rady a občas se scházíme, ale momentálně se aktivně na práci pro Groudspeak nepodílí.

Groundspeak funguje 13 let. Jak se tato společnost za ta léta změnila? To je přece docela dlouhá doba…
J: Ano, to je. Řekl bych, že první čtyři až pět let byly spíše taková práce na poloviční úvazek. Měli jsme vlastní zaměstnání.

Žádní zaměstnanci?
J: Ne, až asi čtvrtým rokem jsme měli dva zaměstnance. Bylo to hodně práce a pracovali jsme jen, abychom pokryli náklady. Jakmile jsme to začali mít jako zaměstnání na plný úvazek, a vytvořili jsme členskou základnu, začali jsme přijímat nové zaměstnance. Myslím, že za poslední 4 roky jsme se opravdu rozrostli. Mnohem víc než v předešlých letech. Dává nám to mnohem větší možnosti a příležitosti k rozvoji a také komunita se zvětšuje.Členové, hráči a eventy stále přibývají. Musíš vybudovat infrastrukturu, abys mohl podporovat všechny aktivity.

Zaznamenáváte si v Groundspeaku mezníky?
B: Ano, například tento event je obrovským mezníkem. Záleží, jak hluboce se tím chceš zabývat. Pak těch mezníků může být opravdu mnoho, nebo třeba jen několik základních.

J: Takovým mezníkem byly třeba Travel Bug nebo Geocoin. Ale mezníkem pro nás byl třeba i první zaměstnanec, první kancelář, milion geokačerů, přeložení pravidel geocachingu do dalších jazyků. Před dvěma lety 2 miliony geokačerů. Ano, mohli bychom vyjmenovat spousty mezníků. Je toho mnoho… Mnoho reviewerů, tisíce dobrovolníků, kteří pomáhají rozšiřovat komunitu po celém světě.

Předpokládali jste na počátku, že se tato hra takhle rozšíří po celém světě?
J: Nepředpokládali. Na úplném počátku jsme neměli žádný předpoklad, jak to vlastně dopadne. Prostě jsme byli neustále překvapování tím, jak to rostlo. A najednou jsme si uvědomili, jak moc se to může rozšířit, jak moc to může ovlivnit tisíce a tisíce lidí. Dnes je mnoho lidí, kteří tráví volný čas venku se svými přáteli a užívají si to a jsou aktivní. A proto je úžasné, když se současná kešerská komunita může podělit o své zážitky s mnoha dalšími lidmi. Pokud budeme dělat naši práci dobře a poskytovat všem hráčům správnou podporu, můžeme předpokládat, kam se bude geocaching vyvíjet. Nemyslím si však, že jsme mohli před mnoha lety předpovědět , že to dojde až takhle daleko.

B: Nemyslím si, že se spokojíme s tím, kde jsme teď. Chceme jít dál, přinášet nové nápady a nacházet nové objevy po celém světě. Nápady, které přivedou lidi na novou cestu za dalším dobrodružstvím.
Důvodem, proč chodíme denně do práce, jsou příběhy, o kterých nám lidé píší. Právě ty nás inspirují k tomu, abychom geocaching mohli posouvat někam dál.

J: Máme cíl, aby každý člověk na světě poznal, že se dá spousta míst a věcí neustále objevovat v různém pojetí. A že kdekoli na světě se dají nacházet dobrodružství. To je takové naše „motto“. A stále ještě nejsme na konci cesty, ale máme směr, kterým se ubíráme.

Děkuji vám všem za rozhovor.

Foto: Lucie Kubátová a geocacher.cz