Sardinie stojí za to!

Už spoustu let jsme plánovali vyrazit na Sardinii, a když jsem se ještě letos v zimě navnadil virtuální prohlídkou několika místních keší, bylo rozhodnuto!

Na celé Sardinii, která má podle průvodce rozlohu přibližně naší Moravy, je všehovšudy zhruba 100 keší. Naprosto unikátní však je, že ve velkých městech, jež čítají kolem 40 000 obyvatel, žádnou keš nenajdete. Víte někdo o nějakém takovém městě v České republice nebo třeba v Evropě?

Co není v kvantitě, to je nahrazeno kvalitou! Krabičky sice nejsou příliš hezky zpracované – často se jedná o dost zvláštní, různě potlučené plastové objekty všech druhů a tvarů, ale ta místa stojí za to! Nejhezčí jsou rozhodně earthky, které vás zavedou na ta zaručeně nejkrásnější přírodní místa Sardinie.

Z těch, které jsem objel já, je to kaňon Gorropu, který je považován za jeden z nejhlubších kaňonů v Evropě. V nejužším místě je široký pouze 8 m a výška okolních skalních stěn dosahuje až 500 metrů. Traduje se, že kaňon je v tomto místě tak temný, že jsou zde vidět hvězdy celý den. Kaňon vznikl intenzivní erozivní činností vody říčky Flumineddu, podél které se k němu dostanete zhruba po dvouhodinovém pochodu od mostu S’abba Arva. V říčce je v parných dnech perfektní koupání.

Nádherné keše jsme navštívili při výletu půjčeným motorovým člunem. Byl to pro nás zážitek na celý život. Pláží a plážiček, které jsou dostupné prakticky jenom z moře, je na Sardinii hodně. Některé z nich snesou srovnání s těmi karibskými. Například pláž Cala Luna je údajně jedna z nejkrásnějších pláží na světě.

Zajímavé jsou však i skalní útvary, které si můžete prohlédnout také jen z vody, jako je například skalní homole Perda Longa, tyčící se z moře do výšky 128 metrů.

 

Pokud se rozhodnete lovit i fyzické krabičky, zážitků máte o to víc. Jen se musíte obrnit trpělivostí. Označení obtížnosti je totiž někdy na naše poměry dost svérázné. Hvězdičkou a půl obtížnosti jsou například označeny keše, u kterých hledáte krabičku v hromadě kamení (Red Rocks of Arbatax) nebo v kamenných zídkách (All along the watch tower či Greetings from Danemark). A k tomu máte někdy k dispozici fotohint, zobrazující detail jednoho šutru, kterých je v oné hromadě nebo zídce asi padesát.

Tradičky na místech s úžasnou atmosférou najdete v polorozbořeném městečku Gairo, kterému se říká „město duchů“ (např. Chiesa S Elena). Budete se procházet ulicemi města, které jeho obyvatelé opustili v roce 1963 kvůli sesuvům půdy. Další keš, která stojí za pozornost, je San Giorgio, poblíž které se nacházejí okouzlující skalní útvary a fascinující výhledy do okolí. Zajímavá je i Nuraghe Serbissi, u níž jsou k vidění zvláštní kamenné stavby s doby bronzové.

Většina keší není založena rodilými Sardiňany, ale cizinci, název jedné tradiční keše – Greetings from Danemark – je toho jasným důkazem. S tím souvisí i jediný záporný bod pro keše na Sardinii – nebývají vždy úplně v pořádku. Vzhledem k tomu, že je zakládají dovolenkáři, kteří jsou na místě většinou poprvé a naposledy, o keše se většinou nikdo nestará a místo, které bylo kdysi nádherné, se po pár letech může změnit ve skládku. Při zdejších odlovech jsme se setkali i s kešemi na silně zamudlených místech nebo na místech ne zrovna vábných. Hledat krabičku v jeskyni u sice nádherné pláže Cala Luna, ale skrytou někde pod vrstvou odpadků, toaletních papírů a dalších hygienických potřeb, prostě zrovna nemusím… My se tím ale nenechali odradit a užili jsme si na naší dovolené spoustu nádherných geocacherských zážitků.