Kolekce jihočeských geocoinů je kompletní

Před dvěma lety, přesně 16.7.2011 vyšla první mince z kolekce jihočeských geocoinů. V průběhu dvou let postupně přibývaly další okresy. Vznikla tak neobvyklá a u nás dosud nevídaná série. Vyvrcholení nastane tuto sobotu 28. září, kdy bude dána do prodeje poslední mince. My jsme si při této příležitosti povídali s Tondou Köszegi alias Hrochem z GeoJihu, jenž byl tou hlavní postavou, která se na vzniku kompletu podílela.

Jak to všechno začalo?
Jako GeoJih jsme se scházeli a mluvili o tom, že bychom si mohli nechat udělat nějaký vlastní geocoin, ale žádný pořádný nápad jsme neměli. Nikdo kromě mě ani neměl zkušenosti s výrobou, už kdysi jsem jeden geocoin zadával do výroby. To bylo po Czech GeoChecku v Hůrkách asi před sedmi lety. Tenkrát jsme ve čtyřech založili team, začali jsme si říkat Czech Hunters a od té doby se každý rok účastníme různých závodů. Zejména na Valašském keškobraní nesmíme chybět. Byli jsme na všech šesti ročnících a za rok doufám pojedeme zase. V tom týmu je kromě mě ještě můj brácha (Kejsi), bývalý spolužák z Mostu Radius_CZ a další bývalý spolužák z Plzně Flajzi.

Když jsme s klukama z GeoJihu vedli diskuse, jaká jihočeská mince by se udělala, arthur.dent navrhl, že bychom mohli udělat jednotlivé okresy Jihočeského kraje. Byl to sice dobrý nápad, ale nikdo nevěděl, co s tím dál. Potřebovali jsme udělat jednu stranu takovou, aby všechny mince sjednocovala. Mě tenkrát napadlo, že bychom tam mohli vypsat všechna města okresů. Dlouho se nic nedělo, až jsem si řekl, že je s tím potřeba pohnout a začal jsem pomalu tvořit. Vytvořil jsem v Corelu obrysy okresů, vypsal si všechna jména měst, přidal je na zadní stranu a doplnil logo GeoJihu. Všem v hospodě se to líbilo a začali jsme probírat, co by se mělo dát na lícovou stranu.

Návrhy reverzních stran mincí

 

Mluvil jsi o zkušenostech s výrobou coinů…
Já tenkrát vymyslel, že si necháme udělat minci. Oslovil jsem několik dodavatelů coinů. V podstatě jediný, kdo nějak adekvátně zareagoval, byl kanadský výrobce Oakcoins, byl prakticky hned schopen zpracovat návrhy. Tuhle minci jsem zafinancoval sám, ostatní kluky jsem do toho ani nezatahoval. Nechal jsem vyrobit 150 kousků s tím, že jsem si myslel, že se to prodá. Tenkrát byla doba, kdy tady v Čechách moc coinů od českých kačerů nebylo. Vzali jsme je na závody a tam se po nich během chvíle zaprášilo. Zůstal mi jediný neprodaný kousek. Takže od té doby jsem měl cestičku prošlapanou.

Kdo všechno se na této kolekci s Tebou podílel?
Chemic77, Standa Plachta, Robíci, Pe_Bo, arthur.dent, Pitovo – prostě takový to zdravý jádro GeoJihu, co se občas scházelo v hospodě i mimo eventy.

Co následovalo?
Pak to trvalo ještě asi rok, kdy já komunikoval s výrobcem, jestli by vůbec byli schopní udělat něco takhle tvarovaného. Hned na začátku jsem jim sdělil, že nechceme žádné odlévané mince, ale ražené těžké mince. Ujistili mě, že to půjde.
A mohli jsme řešit lícovou stranu mincí. Potíž byla v tom, že jsme museli vyřešit lícové strany všech sedmi okresů najednou, protože nám výrobce sdělil, že z technologických důvodů bude muset vyrobit zároveň všech sedm raznic. Bez toho by nedokázali spasovat jednotlivé mince dohromady. Ukazovali mi příklad, kdy dělali něco podobného s kanadskými provinciemi, a mezi coiny byly škvíry, které vypadaly dost hrozně. Vyrobit sedm raznic obnášelo docela velký balík peněz. Jedna měla stát asi 330 dolarů a celkem by to byl už pořádný ranec. Pro nás to nebylo v té době myslitelné. A tady přišla na řadu ta výhoda mé předchozí spolupráce. Přistoupili na to, že jsme před výrobou vzorků zaplatili dopředu jen jednu raznici, tu budějovickou. Byli ochotní jít do rizika, že si na vlastní triko vyrobí dalších šest raznic a věřili mi, že budeme v celém projektu pokračovat. Jejich podmínka ale byla, že se to musí zvládnout udělat do dvou let. Jejich ústupek nám hodně pomohl, protože bychom do toho rizika jinak asi nešli.
První se tedy udělaly Budějovice. Těch bylo 200 a 50 se jich ještě přidělávalo s Krumlovem.

Jak vznikaly motivy na lícové strany mincí?
Budějovice byly celkem jednoduché už jenom proto, že původní myšlenka vzešla od Budějičáků. Takže Černá věž byla jasná. U Krumlova byla dominanta zámku taky jasná. U Prachatic jsme věděli, že to bude kostel a městská brána, jen jsme nemohli najít tu správnou fotku. Výsledek nakonec úplně neodpovídá realitě, museli jsme trochu posunout kostel k bráně, aby se to vešlo do tvaru okresu. U Strakonic problém žádný nebyl, tam je hrad. S Pískem ale problém nastal. Většina lidí si představovala, že u každého okresního města bude dominantou věžovitá stavba. V Písku si pár lidí představovalo, že by na lícové straně měl být písecký kostel. Nakonec naštěstí zvítězil rozum a na minci je ta nejtypičtější písecká památka, tedy nejstarší most ve střední Evropě. Tábor a Hradec jsme zase vyřešili úplně v pohodě.

Takto vznikaly návrhy averzních stran některých mincí

 

Všichni, kteří se podíleli na vzhledu, se taky podíleli na financování?
Měli jsme odsouhlasené návrhy, ale než se začaly dělat vzorky, oslovili jsme další lidi, protože v tak malé skupince se nám do toho nechtělo jít. Představili jsme jim hotový projekt a nabídli, jestli se chtějí podílet na financování. Nakonec se na celém projektu finančně podílelo celkem 16 lidí. Šli do toho s tím, že se jim peníze snad vrátí, nebo na tom něco málo vydělají, když to vyjde. Zároveň měli slíbené mince za výrobní cenu. Nebylo to na zbohatnutí, ale na druhou stranu v případě neúspěchu bylo riziko rozmělněno mezi víc lidí.

Říkal jsi, že jsi našel výrobce v Kanadě. Měl jsem za to, že se dneska všechny mince vyrábějí v Číně…
Tak to skutečně je. Oakcoins je vlastně jen prostředník. Je to firma, která stojí mezi mnou jako koncovým zákazníkem a skutečným výrobcem, který výrobu realizuje. Všechny podklady jsem předával Oakcoins, a ten to pak řešil po technické stránce s výrobcem.

Jaké podklady pro výrobu jsi musel připravit?
Měl jsem hotové obrysy okresů včetně té silné obvodové čáry, které byly spasované do sebe. Do obrysů jsem vpravil vybrané motivy měst. Vzal jsem fotku, kterou jsem zmenšoval, zvětšoval a šoupal s ní v rámci hranic okresu tak dlouho, až tam přesně padla. Tohle jsem pak vzal a jako jpg obrázek odeslal. Mají zřejmě nějaký software, kterým z jakékoliv fotky dokáží udělat plastický obraz. Bylo vidět, že to je strojově zpracované. To, co mi přišlo zpátky, nemaloval člověk, ale nějaký stroj. Dorazily obrázky namalované ve třech odstínech, každý odstín určoval hloubku ražby. S těmito obrázky jsem pak pracoval dál, dělal jsem korekce. Grafiky jsme si několikrát vyměnili až do doby, kdy byly návrhy všech okresů odsouhlaseny. Trvalo to možná tři čtvrtě roku, než bylo vše definitivně připravené.

 

Když tohle všechno klaplo, co se dělo dál?
Zaplatila se jedna raznice a všech sedm vzorků, proběhla výroba raznic všech sedmi okresů. Nakonec bylo potřeba zaplatit za výrobu jednotlivých okresů, poslat peníze do Kanady a čekat, až přijde balík s mincemi. Ten balík s jedním okresem v obou variantách váží něco mezi 10 a 12 kg. Doposud dorazilo vždycky všechno v pořádku a týká se to vlastně i posledního hradeckého okresu, který dorazil nedávno. Zásilka se proclí, zaplatí se DPH, pošta ho přiveze a následuje prodej.

 

Museli jste se během výroby s něčím potýkat?
Dva coiny se napoprvé nepovedly. Když mi přišly vzorky hradeckého geocoinu, hrana u střechy byla jinak, než měla ve skutečnosti být. To se mi nelíbilo. Dodavatel nejdříve nabídl slevu, pokud nám to nebude vadit. Dohodli jsme se, že slevu vezmeme, ale nakonec se sám výrobce rozhodl coiny předělat. Nechtělo se jim pouštět do oběhu vadný výrobek. Ještě se pak objevil nějaký drobný problém na strakonické minci, takže se nakonec vyráběly dvě raznice dvakrát.

Kolik mincí jste nechali celkem vyrobit?
České Budějovice, Krumlov, Prachatice, Strakonice, Písek a Tábor po 250 kusech (125 starostříbrných a 125 starozlatých), poslední okres Jindřichův Hradec už jen 200 kusů. U 200 kusů je naprostá jistota, že se bez problémů prodají. Současně s posledním, hradeckým okresem, jsme nechali dorazit ještě několik kusů z vyprodaných okresů. Bude tedy možné ještě koupit komplety všech sedmi mincí v obou provedeních, ale jen v omezeném množství asi 10 nebo 15 kusů. V podstatě se to dělalo na objednávku.

 

Jak se jednotlivé okresy prodávaly?
Budějovice, Krumlov, Prachatice se vyprodaly všechny. Strakonice, Písek a Tábor nám pár mincí ještě zbývá. K zahájení prodeje každé mince se dělal speciální event. Budějovice se například prodávaly na hoře Kluk. Bylo to vymyšleno tak, aby se tam dalo z Budějovic dojet vlakem, šlo se na kopec, proběhl křest, pak se šlo z kopce do hospody a vlakem se jelo domů. Sto až sto padesát mincí se vždycky prodalo přímo na eventu a zbytek se postupně vyprodával. Hradecký coin se teprve začne prodávat. 

Vyplatilo by se to ještě komplety dovyrobit, pokud by byl zájem?
Raznice existují, takže není problém dorazit cokoliv. Jen jde o to, aby se to cenově vyplatilo například po započítání dopravy. Pokud by šlo např. o 50 kompletů, tak by to asi šlo, u menšího počtu by už vycházela vyšší cena. Pak by zájemci museli být ochotni rozdíl v ceně doplatit. Osobně si myslím, že se nic dalšího dorážet nebude, protože trh je nasycený. Ale uvidíme. Třeba se po tomhle článku něco pohne.

 

S výrobou všech sedmi jihočeských okresů nebylo tedy zrovna málo práce. Dovedeš si představit, že by jednou byla hotová celá republika?
Ozývali se nám lidi, že by chtěli dělat plzeňský kraj, nějaké moravské kraje a myslím, že i Vysočinu. Proběhlo pár schůzek mezi námi jako podílníky tohoto, kde hlavní iniciátorem byl Chemic77, který se snažil tomu dát nějaký řád. Chtěli jsme jim navrhnout určité podmínky, za kterých by výroba celé republiky byla možná. Z mého pohledu je ale tento projekt nereálný. Když si představím, že tohle se prodává po 250 Kč a je to 7 okresů, tak to docela jde, ale při představě, že by se udělaly všechny okresy v celé republice, bylo by toho strašně moc. A vidím tam ještě jeden problém. Jihočeský kraj je celkem rozumný z hlediska velikosti okresů. Ale co udělat s takovou Plzní městem? Ve stejném měřítku, jako jsou naše mince, by byla velmi malá. Jestli se do toho někdo dá, tak ať je mu přáno. Já s tím končím a dál se v tom angažovat nehodlám. Dokonce jsem se dozvěděl, že někdo udělal na základě našich okresů obrysy celé republiky. Takže teoreticky východisko pro pokračování existuje. Já jsem se ptal Oakcoins, jestli je to realizovatelné a oni mi odpověděli, že by to nespasovali. Osobně si myslím, že by to měli dokázat, když ty stávající raznice mají. Ale já už nemám sílu na to s nimi komunikovat. Rád předám svoje zkušenosti a vědomosti někomu dalšímu, ať si to zařizuje sám.

Když se dívám na ty vzorky, napadá mě ještě otázka, jak se na ně dostane GC kód?
To dělají rovnou výrobci v Číně. Ve výrobní ceně mince, je už započítaná i cena kódu, kterou zaplatí Oakcoins Groundspeaku a předá seznam kódů čínskému výrobci. Ten nechá kódy na mince po ražbě laserem vygravírovat. Já platím Oakcoins raznici, minci (rozuměj železo), povrchovou úpravu, trackovací číslo a ikonu mince. Co se týká nákupu trackovacích čísel, Oakcoins se domlouvá s Groundspeakem přímo. My máme stejně jako mnoho dalších svou speciální předponu v trackovacím kódu a to je GJ jako GeoJih. Za to se sice připlácí, ale my to měli v ceně díky celkovému množství objednaných mincí a tedy i objednaných trackovatelných kódů. Jednou došlo k chybě a na minci jednoho okresu nemáme předponu GJ, ale OC (jako Oakcoins). To jsem ale už neměl sílu řešit.

 

Kompletní série mincí ze starostříbra

Kompletní série mincí ze starozlata

 

Jindřichohradeckým geocoinem je tedy nyní celá jihočeská kolekce kompletní. Kam můžeme zájemce o něj pozvat?
Na sobotu 28. září je už publikovaný Geojih Regions Geocoin event – Jindřichův Hradec, na kterém prodej zahajujeme. Je to zase tradičně na kopci, tentokrát dokonce na nejvyšším kopci jindřichohradeckého okresu Vysoký kámen.

 

Podkady pro výrobu coinů: Hroch
Foto hotových coinů:      meivoi