Flying Circus post mortem

Dva stany o celkové ploše 60 m², v nich 66 dvoumetrových plakátů. Pět hodin stavění, čtyři hodiny bourání. Pět eventů v pěti krajích ČR. Třikrát cirkus, jednou iglú, jednou létající pevnost, 1350 zalogovaných nicků. To všechno byl ČAGeo’s Flying Circus.

Je to už rok a čtvrt, co myšlenka přerostla v hodně podrobný plán, ale vzpomínky na loňské léto jsou značně mlhavé: Na jednom okraji Prahy běžela mašinérie tvorby a sazby textů, na druhém se řezala, vrtala, lepila, stloukala a lakovala „interaktivní“ a nosná část interiéru stanů. JohnnyM., HKA (hlavní koordinátor akce), objížděl a dozoroval celou výrobu a ve volném čase sháněl sponzory, kteří by to všechno zaplatili. Jen samotné stany si klidně odpočívaly na dětském táboře.

Když tábor v půlce srpna skončil a kamarádi ze spolku Lakomci nám (zcela v rozporu se svým názvem) zapůjčili stany, přípravy nabraly ještě větší obrátky. Na posledních pár dní jsme se všichni prakticky přestěhovali do Horoměřic, na zahradu za domem Hradník teamu, kde měl Flying Circus projít generálkou. „Měl projít“ proto, že jí vlastně ani neprošel.

Dva stany vedle sebe by se na zahradu tak tak vešly, ale Hradník rozhodně odmítal nechat si kvůli tomu zbourat garáž, a tak jako úřadující předseda ČAGeo rozhodl, že generálka proběhne jen s jedním stanem. V něm jsme postavili půlku expozice, doladili technické detaily, všechno rozebrali, očíslovali, zabalili do fólie… a začali znovu, v zrcadlově obráceném zobrazení, s druhou polovinou. Kdyby se v tu chvíli soused-mudla díval přes plot a viděl, jak se každou chvíli někdo z nás zastavil ve vchodu stanu a ptal se lidí kolem: „Hele, a kde je teda teďka vchod?“, asi by nás právem považoval za blázny. Jenže soused není mudla, a tak místo koukání přes plot běhal tam a zpátky a ve své dílně vyráběl, co ještě bylo potřeba.

Před velkou premiérou ve Velké Bystřici už byly nervy na pochodu a všechny nás držela pohromadě jen touha vzájemně si zakroutit krkem, jakmile akce proběhne. Zpětně vzato se však ani nedokážu dopočítat všech lidí, kteří se do příprav zapojili – ať už členů Asociace, které jsem do té doby neznal a kteří se najednou objevili před brankou se slovy: „Tak jsem tady, s čím chcete pomoct?“, tak i kamarádů a známých široko daleko, kteří obětovali spousty času a práce, aby nám pomohli s tvorbou textů, s grafickou úpravou, s výrobou exponátů, s montáží a v neposlední řadě s cateringem. Rád bych jim všem poděkoval, ale to by samo o sobě vydalo na celý článek. Některá jména najdete přímo ve stanu, tuším, že na plakátu 63, ale ve skutečnosti by jich tam mělo být mnohem víc. A velkou podporou pro nás byly i místní komunity kačerů, díky jejichž ochotné spolupráci nebyly naše výjezdy do různých koutů ČR žádnými „výstřely naslepo“, ale součástí výborně připravených eventových programů.

Tolik nahlédnutí „pod pokličku“, zbytek už jste mohli zažít na vlastní kůži. Mega‑premiéru na mega‑eventu v Mega‑Bystřici, kde stany praskaly ve švech a bylo v nich vedro k padnutí, ale stejně se metr širokými chodbičkami bludiště protlačilo něco kolem tisícovkvštěvníků. Flying Igloo na Kladně, kde se v pátek stavělo ve vlahém deštíku, ale v sobotu ráno si první zájemci o Geo‑Tmelení museli ke stanu prošlapat cestu závějí. Stan v areálu plzeňského pivovaru, kterým se procházelo na trase perfektně vymyšleného Toulání po Plzni. Létající pevnost mezi hradbami terezínského opevnění. A na závěr komorní zastavení v Pardubicích, kde ČAGeo zanechalo svůj otisk nejen v paměti návštěvníků, ale i v materiálu jim nejbližším – v perníku.

Po roce a čtvrt od okamžiku, kdy se začal postupně zvedat ze země, aby přeletěl po krajích moravských a českých, můžeme kačerské veřejnosti oznámit, že Flying Circus dolétal. Jeho vnitřní konstrukce posloužila dobré věci a jako poděkování občanskému sdružení Lakomci, které nám v minulém roce poskytlo střechu nad hlavou, putovala i se samotnými stany na dětský tábor, kde byla rukama organizátorů pod vedením samotného HKA přetvořena v potřebnou novou lávku.

Po roce a čtvrt od okamžiku, kdy padl návrh vytvořit „něco na způsob GPS Maze“, můžeme ovšem kačerské veřejnosti oznámit i další, radostnější novinu. Ve dnech 6.–8. září 2013 se v pražské Stromovce můžete přijít podívat do nového, většího stanu, a stát se součástí světové premiéry – prvního eventu typu „GPS Maze“ mimo území Severní Ameriky.

Jak se říká: Něco končí, něco začíná…

Foto: ČAGeo, Tomáš Bíla