Bylo 28. srpna a já se vydal do Čakovic, do malebné městské části Prahy, ležící na jejím severovýchodním okraji. Kromě jiného mě tu zaujal Zbytečný čakovický letterbox; rád totiž sbírám razítka do svého sešitu a řekl jsem si, že by bylo dobré svou sbírku zase rozšířit. Jenže pětihvězdičková obtížnost nevěštila nic snadného. Začetl jsem se tedy do logů a hle, má kamarádka odlovila tento letterbox BF metodou. Po důkladné analýze jsem skočil na vlak a již směřoval do těchto končin. Zapamatoval jsem si poslední tři indicie a cestou k vytipovanému místu jsem opravdu jednu z nich spatřil. A za chvíli další a to už jsem věděl jistě, že jdu správně. Chvíle hledání a keš se přede mnou zjevila v celé své kráse. Ale zrada! Je tu něco, s čím jsem nepočítal. Vyzkoušel jsem jednu možnost a nic. Druhá také nevedla ke kýženému výsledku. Vezmu tedy telefon a volám GeoVanil, že jsem v Čakovicích u letterboxu, jestli jej náhodou nemá také odlovený, že potřebuji kopanec. A GeoVanil mi odpověděla, že jej rovněž našli, ale ať jej neloguji, protože v neděli 8. září, kdy se koná GPS Maze a megaevent v Praze ve Stromovce, rozjedeme jedinečnou akci… A tak jsem se dozvěděl o téhle jedinečné příležitosti odlovit dvanáct různých typů keší v jeden jediný den. Těžko říct, zdali se bude někdy tato možnost opakovat.
Ona neděle se pomalu blíží. Sveneckersberg organizuje účastníky této akce, vypadá to, že nás bude osm a pojedeme dvěma geovozidly. Sven si vzal rovněž na starost všechny potřebné keše, rozepsal podrobně itinerář a každého seznámil s jeho úkolem. Musím Svena pochválit, je to rozený organizátor a díky jeho důmyslné přípravě můžu dokonce vyhrát i nádherný geocoin:). Ale nepředbíhejme. Během týdne dva účastníci odřekli účast, tudíž pojedeme jen jedním vozidlem. Sven je z toho trochu rozmrzelý, přece jen s těmi lidmi počítal. Není ale čas řešit odpadlíky, musíme to dát i bez nich. Během soboty sedmého září jsme doladili po telefonu veškeré detaily a já, abych se trochu uklidnil a načerpal energii, vyrazil do Ďáblického háje, kde jsem předtím nikdy nebyl a to místo mi nesmírně učarovalo. Je tu opravdu krásně a dal jsem celkem za to sobotní odpoledne čtrnáct krabiček a nějaké tam ještě nechal na pozdější odlov. Prostě takové jedno nenáročné pohodové kačerské odpoledne.
Neděle 8. září 2013 je tady. Je minuta po půlnoci, sedím v autobusu linky X20 a jedu na Vítězné náměstí, kde začíná naše akce 12 ikonek za jediný den. Před půl jedné mě vyzvedne Sveneckersberg s GeoVanil a míříme do Stromovky na GPS Maze Exhibit. Před stanem se setkáme s pajase a všichni čtyři si prohlížíme tuto úžasnou výstavu o naší milované hře. Mně osobně se nejvíce líbila noční část, posvícení baterkou do pařezu, kdy se následně rozsvítil nápis „MAZE“ mě dostalo. Díky noční hodině zde nebylo moc lidí, tudíž jsme si celou show mohli dosyta užít a pokochat se. A tak jsme získali první ikonku – MAZE. Posléze míříme na čtyřiadvacetihodinový event GCF EU 2013 – 24 hodin GeoStromovka. Fascinuje mě, co Ottíci dokážou vymyslet. Na tomto eventu šlo o jedinou věc: aby byl TB 24 hodin bez přestání v pohybu. Je jedno jak, jestli během nebo chůzí čí hlemýždím tempem, prostě se nesměl zastavit. Na start jsme vyrazili kolem druhé hodiny ranní, čímž jsme si odbyli druhou ikonku – EVENT. Do postele jsem se dostal kolem třetí hodiny ranní, přespal jsem u sveneckersberg a GeoVanil.
Vstávali jsme v sedm a vydali se na CITO. Do Stromovky jsme dorazili něco před osmou, vybaveni pytlem a Svenovými oblíbenými latexovými rukavicemi a dali jsme se do díla. Během sbírání odpadků jsme se sešli s kačery pajase a palcak, takže naše pětice na lov dvanácti ikonek byla kompletní. Ačkoliv jsme potkávali spoustu kačerů s pytli, během asi dvaceti minut byl náš pytel z poloviny naplněn. Při úklidu jsme si všimli podezřelé skupinky kačerů u podezřele vypadajícího objektu. Tady přece žádná nám známá keš nemá finále, blesklo nám hlavou. A opravdu, narazili jsme na mysterku Poklad ve Stromovce, takže jsme během úklidu sklidili i další ikonku – MYSTERKA. Nakonec se posbíraly dva velké kontejnery odpadků, myslím, že Stromovka nebyla nikdy tak čistá jako to nedělní ráno. Po zápisu do obrovského logbooku jsme dobyli další ikonku – CITO.
Poté se naše pětice vydala na megaevent. Tam jsme se rozdělili, já se do víru megaeventu ponořil s Pěnkavky a Habrickem a plně si užíval ten úžasný mumraj lidí, pro které motto „The Earth is our playground.“ určitě mnoho znamená. Popisovat pocity z megaeventu nemá asi smysl, kdo tam byl, jistě ví, jaké to bylo parádní. Další ikonka odlovena – MEGAEVENT. Naše pětice se po megáči sešla u pajase před domem, pajase vzal své geovozidlo Opel Zafira, upravil jej do sedmimístné podoby, takže jsem měl vzadu místo na roztahování, a vyrazili jsme do Čakovic na onen zmíněný Zbytečný čakovický letterbox. Tím pádem další ikonka získána – LETTERBOX. Z Čakovic je to do Třeboradic coby kamenem dohodil (a zbytek dojel autem), tady jsme odlovili tradičku Věčný odpočinek v Třeboradicích – TRADIČNÍ KEŠ. Další cesta vedla do pohádkového města Jičína. Ještě před Jičínem jsme se stavili pro earthcache Dubolka. Okolní krajina mi moc učarovala a zároveň jsme si tam vyčarovali další ikonku – EARTHCACHE, která se navíc stala mou jubilejní třítisícovou keší. V Jičíně na nás čekaly celkem tři typy keší: Nejprve jsme si zahráli vtipně udělané wigo Trable s veselkou, poté si v rychlosti prošli multinku Veselka v Jičíně a nakonec jsme dorazili na náměstí, kde nás sejmula webkamera vévoda/Duke. Kromě toho jsme dali i nějaké další keše, času jsme měli relativně dost, tak proč si náš pobyt v Jičíně neprodloužit. Rumcajsovo město nám tedy nejprve vydalo ikonku WHERIGO, poté jsme si zašpásovali na tamní veselce, tudíž vyženěna další ikonka – MULTIKEŠ, a nakonec jsme si natočili ikonku na náměstí – WEBCAM KEŠ. A to je všechno. Nebo ne? Že by nám chyběla nějaká ikonka? To se mi nezdá… Duchové přece mezi živými jen tak neběhají…
Máte pravdu, schází nám poslední ikonka. Virtuální keš. Získat ji nebylo vůbec snadné, v Praze, ale i v Německu v Drážďanech a v Mnichově máme všechny virtuální keše odlovené. Potápěčskou výbavu nevlastníme, ale ta by nám byla beztak stejně k ničemu, protože zlatým hřebem našeho putování za dvanácti ikonkami se stala virtuální keš, sice archivní, ale stále odlovitelná, Ruprechtický špičák. Ta byla vybrána a měla tu čest stát se jakousi pomyslnou třešinkou na našem geocachingovém dortu. Ale cesta k této třešince nebyla vůbec jednoduchá…
Z Jičína jsme se vydali směrem na Trutnov, Adršpach a Meziměstí do Ruprechtic. Čas nás docela tlačil, vyjeli jsme až kolem páté z Jičína a pokud jsme chtěli odlovit tuhle virtuálku, museli jsme spěchat, abychom to stihli do tmy. Do Ruprechtic jsme dorazili kolem půl osmé a vydali se na vrchol. Stoupání bylo příkré, asi třikrát jsem měl za to, že už vidím vrchol, ale cesta pořád stoupala výš a výš. Zatnul jsem zuby, nasadil pevný krok a jako první z našeho týmu jsem pokořil Ruprechtický špičák a aby toho nebylo málo, vylezl jsem rovnou i na rozhlednu. Tam mi spadla čelist. Ten výhled!!! Naprosto něco úžasného, neuvěřitelného, nádherného. Slovy opravdu nedokážu popsat ten pocit štěstí, kdy jsem za celý den kešování byl odměněn touto překrásnou přírodní scenérií. Měl jsem pocit absolutní svobody a v duchu děkoval zakladatelům geocachingu za to, že díky němu můžu poznávat mnou nepoznané kouty naší nádherné země. Až jsem se pokochal, vydal jsem se s ostatními na místo virtuální keše, kde jsme si v kruhu sedli a všichni spolu vyvolali poslední ikonku – VIRTUÁLNÍ KEŠ. 12 ikonek je dobyto!!!
Závěrem ale patří mé poděkování a velký obdiv pajasemu. Celou tu dobu od dvanácti hodin do jedné hodiny ranní seděl za volantem, řídil a bezpečně nás vozil po keších a nakonec nás dovezl v pořádku domů. A celý ten brutální výšlap na Ruprechtický špičák zvládl také. Však jsme mu také všichni zatleskali, když se objevil nahoře na kopci. Byl to opravdu úctyhodný výkon. Díky!!!
Hráli (v abecedním pořadí):
GeoVanil, Mr.Kofi, pajace, palčák, sveneckersberg, zubatá žabička:)
Text a foto: Mr.Kofi